Brněnské Biskupské gymnázium (BIGY) mělo začátkem tohoto školního roku slavit třicáté výročí svého obnovení. Oslavy, na něž již byli pozváni početní bývalí učitelé a absolventi této největší církevní školy u nás, však musely být – tak jako bezpočet jiných věcí v letošním nešťastném roce – odloženy.
BIGY – brněnským biskupstvím zřízená církevní střední a dnes i mateřská škola – sídlí na Barvičově 85 v Masarykově čtvrti. Pozemek, na kterém pak byla jeho budova postavena, věnoval augustiniánský klášter na Starém Brně u příležitosti osmdesátých narozenin prezidenta Masaryka z roku 1930. Myšlenku vybudovat při chlapeckém semináři gymnázium chtěl sice už v době kolem počátku první světové války uskutečnit tehdejší biskup Paul Huyn, ale realizátory projektu se stali teprve biskup Josef Kupka, správce brněnské diecéze od roku 1926, a rektor biskupského semináře a pozdější Kupkův nástupce Karel Skoupý. Přehled dějin BIGY vydaný Biskupským gymnáziem roku 1992 označuje za klíčový mezník pastýřský list ke 150. výročí vzniku brněnského biskupství z roku 1927, v němž biskup Kupka avizoval úmysl „založili české katolické gymnasium pro výchovu budoucích kněží“.
Do nacistické okupace se však tento záměr nepodařilo uskutečnit a vypuknutí války jej pak zbrzdilo. Po smrti biskupa Kupky z roku 1941 byla dokonce další stavba okupačními úřady zakázána. Roku 1943 bylo rozhodnuto o dostavbě areálu, ale jen proto, aby byl dán k dispozici složkám SS. Pro tyto účely zde byl na podzim 1943 zřízen pobočný koncentrační tábor Brno, do kterého byli umístěni vězni z vyhlazovacího tábora Osvětim-Březinka. Po dokončení budovy v ní nadále fungoval koncentrační tábor, evakuovaný v dubnu 1945. Od května do srpna 1945 zde byla umístěna ruská vojenská nemocnice, po jejímž odjezdu byl objekt ponechán ve zdevastovaném stavu.
Po nejnutnějších opravách začala být budova provizorně využívána jako filozofický institut Tovaryšstva Ježíšova a sídlo zbytků chlapeckého semináře. V roce 1947 zde byla zahájena činnost jezuitské koleje. Na začátku školního roku 1947/48 se nový brněnský biskup Karel Skoupý po komplikovaných jednáních se státními úřady dočkal zahájení zatím jen v provizorních podmínkách konané výuky na Biskupském gymnáziu. Slavnostní zahájení plného provozu, spojené se svěcením školní kaple a celé budovy, se uskutečnilo 7. prosince 1947. Vzhledem k tomu, že k vedení gymnázia byli vybráni jezuité, lze mluvit o pokračování slavné tradice jezuitského školství v Brně, kde bylo první jezuitské gymnázium otevřeno již v roce 1578.
Tato tradice však mohla pokračovat jen velmi krátce. Po komunistickém puči z února 1948 jako jeden z prvních kroků nového režimu následovala likvidace církevních škol jejich zestátněním. V létě 1949 bylo zestátněné gymnázium zcela zrušeno. Jezuité nadále vedli konvikt, a to až do března 1950, kdy došlo k přepadení a obsazení budovy Státní bezpečností. Následně byl celý areál zcela vysídlen. V průběhu komunistického čtyřicetiletí v budově sídlila nejprve vojenská škola a pak stavební fakulta.
Státní orgány z doby po listopadu 1989 naproti tomu zaujaly vstřícný postoj k církevnímu školství a usnadnily jeho obnovu. Již začátkem roku 1990 se objevily v Brně první úvahy o zřízení střední školy pro pozdní kněžská povolání, na kterou by později navázalo běžné gymnázium jako nástupce poválečného Biskupského gymnázia. Díky zájmu nově jmenovaného biskupa Vojtěcha Cikrleho, učitelů i ministerstva školství bylo v dubnu 1990 založeno brněnskou diecézí za podpory ministerstva přímo Biskupské gymnázium.
U obnovy církevního školství v Brně stála především trojice nadšených osobností: první ředitel obnoveného BIGY Petr Hruška a dva kněží tajně vysvěcení biskupem Davídkem ve skryté církvi a patřící ke kongregaci petrinů – Julián Veškrna (strýc Dagmar Veškrnové Havlové), první rektor semináře pro studenty, a Ivan Vítek, první spirituál.
První schůzka obnovitelů školy se konala dne 2. února 1990 v bytě otce Vítka. Už o sedm měsíců později mohl být na obnoveném BIGY zahájen první školní rok. Sídlem gymnázia v této době byla budova bývalého semináře na ulici Veveří, státem vrácená jako první. O rok později, v září 1991, pak BIGY přesídlilo do areálu v Barvičově ulici a z budovy na Veveří 15 se stal církevní domov Petrinum pro věřící studenty ze všech brněnských středních škol.
Zatímco dnes má BIGY osmileté a čtyřleté gymnázium, ale žádné teologicky zaměřené studium, v době po svém obnovení nabízelo jednak čtyřleté gymnázium, jednak dvouleté studium zaměřené na přípravu k následnému přechodu na teologickou fakultu. Také tehdejší humanitní zaměření gymnázia bylo v následujících letech modifikováno podle požadavků rodičů, přičemž mezi studenty začalo přibývat zájemců z rodin křesťanství nepraktikujících. Ani složení učitelského sboru, pro jehož první členy byla samozřejmostí nejen láska k dětem, ale i láska ke Kristu, nezůstalo beze změn. Škola má nadále své spirituály (nejznámějšími z nich byli kněz a spisovatel Marek Orko Vácha a dnešní brněnský světící biskup Pavel Konzbul), kontinuita s někdejším působením jezuitů však zachována nebyla. Poněkud překvapivě působí také skutečnost, že obnovitel školy Petr Hruška stál v čele BIGY jen velmi krátce, zatímco se v následujícím bezmála třicetiletí naopak vystřídali jen dva další ředitelé, aniž by docházelo ke konkursům umožňujícím pravidelně zvážit další směřování školy.