Ve svém domě v německém Tübingen pokojně zesnul švýcarský teolog Hans Küng (19. 3. 1928 – 6. 4. 2021). Podle zprávy Catholic News Agency (CNA) o jeho smrti vzdal Küngovi hold předseda Německé biskupské konference biskup Georg Bätzing, který hovořil o jeho bohatém teologickém dědictví a o lítosti nad odchodem muže, který nyní mohl nalézt mír v Bohu. Současně konstatoval, že „smrtí prof. dr. Hanse Künga teologická věda ztrácí uznávaného a kontroverzního badatele“.
Küngova kontroverznost spočívala nejen v jeho kritice církevní instituce a především papežství (včetně odmítání dogmatu o papežské neomylnosti), ale i v morálněteologických otázkách typu eutanazie a především ve zpochybňování ortodoxní víry v božství Krista. Po nástupu papeže Jana Pavla II. bylo Küngovi roku 1979 z tohoto důvodu znemožněno dále přednášet na univerzitě jako katolický teolog. Oborově se pak posunul od teologie směrem k religionistice, věnoval se komparaci různých náboženství a působil jako jeden z největších průkopníků mezináboženského dialogu. Právě ve vstřícnosti vůči judaismu a islámu na úkor pravověrné trojiční víry ovšem podle svých kritiků zacházel příliš daleko.
Jako teolog se Hans Küng nejvíce uplatnil v době Druhého vatikánského koncilu (1962–1965), jehož byl teologickým poradcem. Výrazně se podílel na tehdejším velkém vykročení katolické církve směrem k dialogu s moderním světem, jinými křesťanskými vyznáními a mimokřesťanskými náboženstvími.
Proslul i jako jedinečný popularizátor křesťanství a teologie, který v bezpočtu svých knih přiměl čtenáře k přemýšlení o základních otázkách spojených s vírou. Jeho pravděpodobně nejvlivnější knihou je však Světový étos Projekt. Prostřednictvím této a dalších prací a také Nadace Světový étos vytvářel povědomí o společných etických základech různých náboženství (především o zlatém pravidle „jak chcete, aby druzí jednali s vámi, tak i vy jednejte s nimi“). Podílel se i na vytvoření celosvětové sítě projektů spojených s tímto tématem.
Küngovým vrstevníkem, celoživotním kolegou, svého času spolupracovníkem na univerzitě v Tübingen a později spíše protinožcem byl Joseph Ratzinger. Ten jej po svém zvolení papežem z roku 2005 pozval k osobnímu setkání, při kterém bylo mj. konstatováno, že jejich názory na otázky typu světového étosu jsou totožné, a zůstal s ním v kontaktu i později. To ovšem Küngovi nebránilo v dalším projevování jeho kritických postojů. Podle zprávy CNA ještě v roce 2012 Benedikta XVI. napadl, že zastává „středověkou představu papežství“.
