Papež František (2013–2025) odešel k nebeskému Otci na Velikonoční pondělí dne 21. dubna. Skončil tak pontifikát v mnoha ohledech jedinečný a bezprecendentní, počínaje již tím, že šlo o první pontifikát papeže z amerického kontinentu.
Po svém zvolení papežem z 13. března 2013 Jorge Mario Bergoglio přijal jméno světce chudoby, sv. Františka z Assisi. O tři dny později k tomu řekl: „Přál bych si, aby i celá církev byla církví chudých, církví pro chudé.“
František odmítl obývat papežský apartmán a místo toho se usadil ve vatikánském Domě sv. Marty. Od počátku překvapoval svým neformálním stylem včetně řady telefonátů i zcela obyčejným lidem.
Jeho papežské inaugurace se zúčastnil mj. i pravoslavný ekumenický patriarcha Bartoloměj. Šlo o první událost tohoto druhu od Velkého schizmatu z roku 1054.
Bratrský vztah pojil Františka s emeritním papežem Benediktem XVI. Existence dvou papežů, unikátní v dějinách církve, nepřinesla žádné komplikace Františkovu pontifikátu.
František jako zastánce kolegiality biskupů označoval Benedikta za emeritního biskupa římského a také sám sebe za biskupa Říma. Nechával stranou viditelné známky a projevy papežské autority.
První zahraniční cesta papeže Františka vedla v červenci 2013 do Brazílie. Na rozdíl od svých předchůdců během ní nepoužíval opancéřovaný papamobil. Mnohokrát se navíc dostal do přímého kontaktu s lidmi, což způsobilo nervozitu příslušníků jeho ochranky. Toto pro něj bylo zcela charakteristické.
V květnu 2014 navštívil Svatou zemi. Pouť na částečně společná svatá místa vykonal v doprovodu argentinského rabína a imáma. Setkal se s prezidentem Izraele Šimonem Peresem a s palestinským prezidentem Mahmúdem Abbásem, které pozval ke společné modlitbě do svého domu ve Vatikánu; toto pozvání oba prezidenti přijali.
Snad nejvíce průkopnickou Františkovu encykliku představuje první ekologická encyklika Tobě buď chvála (Laudato si’) s podtitulem O péči o společný domov, vydaná dne 24. května 2015.
Během zahraniční cesty do Spojených arabských emirátů v roce 2019 podepsal v vrchním imámem egyptské univerzity al-Azhar jedinečný Dokument o lidském bratrství.
V březnu 2021 zavítal jako první papež do Iráku, přičemž mj. navštívil rodiště Abrahama, společného praotce židů, křesťanů a muslimů. Došlo též k historickému setkání s nejvyšším iráckým šíitským duchovním velkoajatolláhem Alím Sistáním se společnou výzvou k mírovému soužití mezi muslimy a křesťany.
V říjnu 2021 zahájil papež František tříletý synodální proces s cílem posílit ducha komunikace a společné odpovědnosti v církvi.
Dne 19. března 2022 umožnil apoštolskou konstitucí Praedicate Evangelium obsazovat posty v čele vrcholných orgánů Vatikánu pokřtěnými laiky včetně žen, tj. nejen duchovními, jako tomu bylo doposud.
Dala by se uvést i spousta dalších událostí Františkova pontifikátu, uvedené příklady však postačují k ilustraci jeho jedinečnosti.
(Na obrázku převzatém z wikipedie je papež u „Zdi nářků“ v Jeruzalémě.)
