Slovenská církev má nového blahoslaveného. Dne 31. srpna 2024 byl v areálu před bazilikou Panny Marie Sedmibolestné v Šaštíně blahořečen mučedník komunismu Ján Havlík.
Havlík se narodil dne 12. února 1928 v obci Dubovce. Koncem srpna 1949 vstoupil do noviciátu v rámci Misijní společnosti sv. Vincence de Paul. Když o rok později komunistická politická moc rozhodla o likvidaci institutů zasvěceného života, byl spolu se svými spolubratry deportován na tři měsíce na práci na stavbě přehrady u Púchova. Vedle toho tajně studoval teologii a pokračoval v seminární formaci u vincentinů.
V říjnu 1951 byl spolu s dalšími novici zatčen StB. Patnáct měsíců strávil ve vyšetřovací vazbě, kde se ho častým mučením snažili přimět k přiznání protistátní činnosti. Nejprve byl odsouzen k deseti letům vězení za velezradu, poté mu byl trest o rok zvýšen za misionářskou službu mezi spoluvězni.
Většina jeho vězeňského utrpení se odehrávala na území českých zemích, zvláště také v uranových dolech v Jáchymově. Podmínky věznění i fyzické týrání mu zničily zdraví, přesto nebyl propuštěn na amnestii, ale až po odpykání celého jedenáctiletého trestu v roce 1962. Zemřel na následky věznění ve Skalici dne 27. prosince 1965.
Dekret o mučednické smrti Jana Havlíka schválil papež František v prosinci 2023 po diecézní a římské fázi procesu. Při šaštínském blahořečení zastupoval papeže kardinál Marcello Semeraro, prefekt Dikasteria pro blahořečení a svatořečení, který ve své homilii nazval Jána Havlíka člověkem naděje.
K srpnové slavnosti a pro případné liturgické vzpomínky na Jána Havlíka byla vydaná píseň Misionár Božej lásky od písničkáře Petra Janků. Při přinášení relikvií blahoslaveného zazněl i liturgický hymnus k Jánovi Havlíkovi, který napsal Daniel Hevier a hudbu k němu zkomponoval Marek Cepko.
(Snímek hrobu Jána Havlíka je převzat ze slovenské wikipedie.)
