Vatican News přinesly slova papeže Františka věnovaná jeho nové knize o betlémech. Papež vypráví o tom, jak dvakrát navštívil Greccio – poprvé proto, aby poznal místo, kde svatý František z Assisi vymyslel betlém, podruhé aby podepsal apoštolský list Admirabile signum o smyslu a významu betlému v dnešní době.
František dále hovoří o hlubším ponoření do křesťanského tajemství, „které se rádo skrývá v tom, co je nekonečně malé. Vskutku, vtělení Ježíše Krista zůstává jádrem Božího zjevení, i když se snadno zapomíná, že jeho rozvinutí je tak nenápadné, že zůstává nepovšimnuto.“
Uchovávání tradice jesliček se podle papeže „stává zdravým ponořením do Boží přítomnosti, která se projevuje v malých, někdy banálních a opakujících se každodenních věcech“. […] Pastýři v jesličkách jsou ti, kteří přijímají Boží překvapení a setkání s ním prožívají v úžasu a klaní se mu: ve své malosti rozpoznávají Boží tvář. Lidsky máme všichni sklon hledat velikost, ale je darem umět ji skutečně najít: umět najít velikost v té malosti, kterou Bůh tak miluje.“
„V této noci“, pokračuje František, „nacházíme další mocné znamení: Boží malost. Andělé ukazují pastýřům dítě narozené v jeslích. Žádné znamení moci, soběstačnosti nebo pýchy. Ne. Věčný Bůh se zjevuje v bezbranné, tiché, pokorné lidské bytosti. Bůh se snížil, abychom s ním mohli putovat a aby se mohl postavit po našem boku, ne nad nás či daleko od nás.
Údiv a úžas jsou dva pocity, které každého, mladého i starého, dojímají před jesličkami, které jsou jako živé evangelium přetékající ze stránek Písma svatého. Není důležité, jak je betlém postaven, může být stále stejný nebo se každý rok měnit; důležité je, že promlouvá k našemu životu.“
„Jsem si jist“, uzavírá papež, „že první betlém, který vykonal velké evangelizační dílo, může být i dnes příležitostí k vyvolání úžasu a údivu. A tak to, co svatý František započal prostotou tohoto znamení, přetrvává dodnes jako skutečná forma krásy naší víry.“
(Ilustrační obrázek jesliček je z wikipedie.)
