Ve věku dvaaosmdesáti let zemřel dne 23. května 2023 známý český jezuita Petr Kolář.
Narodil se dne 7. února 1941 v Paskově. Od čtyř let žil v Ostravě, kde v letech 1955–1959 studoval na Vyšší průmyslové škole energetické. Pak pracoval v elektromechanické dílně v Elektrárně 1. máje a po dvouleté přestávce vynucené vojenskou službou ve stejné instituci přejmenované na Ostravsko-karvinskou elektrárnu jako stavební dozor. Od roku 1964 studoval při zaměstnání Vysokou školu báňskou, ale kvůli událostem spojeným s okupací toto studium nedokončil.
Vpád vojsk varšavské smlouvy z 21. srpna 1968 jej zastihl v Jugoslávii. Rozhodl se, že se domů již nevrátí, a v Rakousku vstoupil do noviciátu jezuitského řádu. Postupně studoval v St. Andrä, Münsteru, Mnichově, Lyonu a Paříži. Roku 1975 byl vysvěcen na kněze. Došlo k tomu v německém městě Ellwangen, protože Petr Kolář se stýkal s českou duchovní službou v Německu vedenou P. Karlem Fořtem. Ten přišel s myšlenkou, že by svěcení českých novokněží mohlo být prováděno právě v Ellwangen v rámci české poutě.
Poté žil řadu let v Paříži, odkud pašoval zakázanou literaturu do Československa. Kromě toho oslovoval posluchače v Československu v nedělních komentářích Radia Vatikán. Tam působil v letech 1982–1984 v oddělení mezinárodních zpráv, ze kterého však odešel, protože jeho práce spočívala spíše v překladech než v žurnalistice (znal dobře několik světových jazyků). Poté zastával různé funkce v Paříži, např. v sekretariátě arcibiskupského ústředí pro službu cizincům, žijícím v pařížské oblasti.
V roce 1990 se vrátil do Československa. O rok později nastoupil do náboženské redakce Českého rozhlasu. Byl také členem mediální komise České biskupské konference a koordinátorem mediální práce české provincie jezuitského řádu. Koordinoval též formaci českého jezuitského dorostu.
Roku 2007 obdržel nejvyšší francouzské státní vyznamenání Řád české legie v hodnosti rytíř za přispění k francouzsko-českému sblížení a boj za svobodu vyznání.
Filosof Jan Sokol jej charakterizoval slovy: „Je to člověk hluboké víry, ale zároveň nevěřitelné upřímnosti. U něj je vše upřímné.“
K jeho „neuvěřitelně upřímným“ výrokům patří například teze, že „evangelium nepotřebuje, aby církev měla stát“ a že osobně má „z Nového zákona dojem, že Ježíš měl blíž k anarchistům než k zakladatelům nového státu“. Zajímavé bylo i jeho srovnávání pobělohorských Čech s komunistickou totalitou.
(Při psaní článku jsem vycházel z wikipedie, odkud je i fotografie P. Koláře.)
