Česká sekce vatikánského rozhlasu publikovala homilii papeže Františka z Velké noci. V jejím jádru se papež zamýšlel nad tím, co znamená následovat Ježíše do Galileje, jak k tomu Zmrtvýchvstalý prostřednictvím žen vyzval své učedníky.
Podle Františka jít do Galileje znamená jednak „vyjít z uzavřenosti večeřadla a jít do kraje obývaného pohany“, jednak – „a to je velmi krásné – to znamená návrat k počátkům, protože právě v Galileji všechno začalo. Tam se Kristus poprvé setkal s učedníky a povolal je. Jít do Galileje tedy znamená vrátit se k původní milosti, znamená to znovu nalézt vzpomínku, která obnovuje naději, vzpomínku na budoucnost, kterou nás poznamenal Zmrtvýchvstalý.“
Velikonoce „nás vracejí do minulosti naší milosti, nutí nás vrátit se do Galileje, kde začal náš příběh lásky s Ježíšem, kde zaznělo první volání. Žádá nás totiž, abychom znovu prožili onen okamžik, onu situaci, onu zkušenost, v níž jsme se setkali s Kristem, zakusili jeho lásku a získali nový a zářivý pohled na sebe sama, na skutečnost, na tajemství života.“
Je třeba rozpomenout se na své první setkání s Ježíšem a obnovit první lásku, úžas a radost ze setkání s Ním. „Následujme Ježíše do Galileje,“ říká papež, „setkejme se s Ním a pokloňme se mu tam, kde očekává každého z nás. Oživme krásu doby, kdy jsme ho po objevení živého prohlásili za Pána svých životů. Vraťme se do Galileje, do Galileje naší první lásky: navraťme se každý do své vlastní Galileje, do Galileje našeho prvního setkání, a povstaňme k novému životu!“
(Ilustrační obrázek papeže Františka je z wikipedie.)
