V magazínu Christnet vyšel 31. března 2022 obsáhlý komentář P. Michaela Martinka k apoštolské konstituci Praedicate evangelium, vydané letos 19. března. Jedná se o dokument završující devítiletou práci papeže a skupiny kardinálů na reformě římské kurie.
K nejdůležitějším změnám patří důraz na obsazování úřadů laiky (muži i ženami). Jde o opuštění názoru, že rozhodovací moc mají mít v církvi jen nositelé svěcení. Kritériem výběru má být odborná kompetence, pastorační zkušenost a různost světových regionů a kultur. Novinkou je také pětileté období, po které mají vedoucí vatikánských úřadů svou funkci zastávat.
Také struktura jednotlivých úřadů doznává změn. Tradičně se dělily na kongregace a papežské rady, přičemž výše stojící kongregace byly s výjimkou kongregace pro evangelizaci národů zaměřeny dovnitř církve. Nyní všechny úřady ponesou označení dikasteria. První v pořadí má být Dikasterium pro evangelizaci a až po něm Dikasterium pro nauku víry. Hned za ním bude následovat zcela nové Dikasterium pro službu lásky, tj. charitu.
Dalším zásadním počinem je zdůraznění pastoračního přístupu ve vztahu k problematice rodiny, postavení žen v církvi apod. K hlavním úkolům Dikasteria pro biskupy má nově patřit navrhování kandidátů na biskupské stolce, a to za účasti členů Božího lidu.
Reforma římské kurie je dalším krokem k praktické synodalitě církve. Ta má fungovat jako společenství, ve kterém se jeden učí od druhého a všichni naslouchají Duchu pravdy. Dalším důležitým projevem synodality je decentralizace: kurie není nadřízeným orgánem biskupů, ale službou či servisem pro papeže a biskupy.
Podle otce Martinka představuje Praedicate evangelium nejdůležitější, přelomový bod celého Františkova pontifikátu.
.jpg){kind=link}