Kapitula sv. Petra a Pavla v Praze na Vyšehradě oznámila, že 29. prosince 2021 zemřel její emeritní probošt Mons. Anton Otte. jeden z nejvýraznějších průkopníků česko-(sudeto)německého smíření.
Narodil se 15. srpna 1939 ve Vidnavě, v Jeseníkách, v německé rodině. Po druhé světové válce zůstala rodina v Československu, ale v roce 1946 byl otec lidovým soudem odsouzen k trestu smrti. Anton Otte vyrůstal s maminkou a přes mnohé perzekuce a útlaky maturoval v roce 1957 v Jeseníku. Následně pracoval v Krnově v textilní továrně, protože mu nebylo umožněno studium na vysoké škole.
V roce 1960 se mu podařilo i s maminkou a sourozenci odejít do Spolkové republiky Německo. Zde začal studovat teologii a 29. června 1967 byl vysvěcen na kněze v Bamberku. V letech 1967–1974 působil jako kněz v Ebermannstadtu a Heiligenstadtu, následně až do roku 1980 jako učitel náboženství a v letech 1980–1998 jako vězeňský kaplan v Bayreuthu a Norimberku.
Po sametové revoluci mohl opět přijíždět do České republiky, kde od roku 1991 zastupoval katolické sudetoněmecké sdružení Ackermann Gemeinde v ČR a zároveň se stal jednou z hlavních tváří česko-německého vzájemného porozumění. V letech 1993–1996 byl pověřen pastorací obyvatel německé národnosti. V roce 2001 byl jmenován nesídelním kanovníkem Královské kolegiátní kapituly sv. Petra a Pavla na Vyšehradě a v roce 2005 se stal jejím sídelním kanovníkem, v letech 2010–2011 byl děkanem kapituly a 2011–2014 proboštem. Ve stejné době byl také rektorem in materialibus kostela sv. Anny na Kosoři.
V roce 1996 byl vyznamenán Řádem T. G. Masaryka. V roce 1997 obdržel od německého prezidenta Spolkový kříž za zásluhy. Dne 31. ledna 2001 ho Jan Pavel II. jmenoval papežským kaplanem. V roce 2013 obdržel Bavorský řád za zásluhy a 15. května 2015 obdržel čestné občanství města Vidnava za celoživotní přínos v rozvíjení česko-německých vztahů.
V roce 2018 vyšla kniha rozhovorů Vzdálená Evropa? o životním příběhu Antona Otteho, kterou připravil Josef Beránek v nakladatelství Vyšehrad.
Pater Otte zemřel v Německu, kde trávil většinu času v posledních dvou letech. Jeho odkaz se však týká především českých zemí a možností smíru a pokoje.
