České vysílání vatikánského rozhlasu dne 6. listopadu 2021 informovalo o blahořečení tří kapucínu, mučedníků španělské občanské války.
Tato válka z let 1936–1939 u nás byla liberály a levicí jednostranně interpretována jen jako boj proti fašismu („U Madridu se bojuje za Prahu!“), ve skutečnosti se v ní ale i „protifašistická“ republikánská strana dopouštěla zvěrstev. Jedním z jejích aspektů bylo brutální pronásledování církve. Během tří let bylo zavražděno přibližně 8.000 kněží, řeholníků a řeholnic.
V Manrese proběhlo nyní blahořečení další skupiny mučedníků z té doby. Tentokrát byli blahořečeni tři kapucíni: P. Benet da Santa Coloma de Gramenet a dva jeho společníci (Josep Oriol z Barcelony a Domènec da Sant Pere de Ruidebitllets). Všichni pocházeli z Barcelony a okolí. V době vypuknutí občanské války sloužili v klášteře v Manrese. V roce 1936 zažili první vlnu pronásledování církve. Jejich klášter obsadily komunistické milice. Kapucíni se rozprchli a našli útočiště u spřátelených rodin. Velmi brzy však byli odhaleni revolučními silami, byli vystaveni ponižování a mučení. Jeden z nich byl dokonce vyzván, aby zapřel svou víru a rouhal se Bohu. Na přelomu července a srpna 1936 byli bez soudu popraveni.
Prefekt Kongregace pro svatořečení kardinál Marcello Semeraro, který papežovým jménem předsedal beatifikaci v Marese, v homilii připomněl, že mučednictví je postoj, který je vyžadován od každého křesťana. Nejde o vyhledávání smrti pro víru. To nedělali ani mučedníci z Manresy. Když revoluční vojska obsadila jejich klášter, hledali útočiště u přátel. Jde spíše o připravenost vydávat svědectví i za cenu prolití krve. Mučednictví je totiž zvláštním dílem Ducha svatého, který činí z věřících svědky, zdůraznil prefekt Kongregace pro svatořečení.
