K nejpalčivějším otázkám křesťansko-židovského dialogu patří role Tóry neboli Božího zákona, v judaismu ústřední, ale v teologii sv. Pavla problematizovaná. Za krok vpřed lze jistě označit již to, že Vatikán je na tomto poli zjevně ochoten vést se Židy dialog nejen o mezináboženských, ale i o vnitrokřesťanských formulacích.
Podle zprávy Catholic News Agency z 10. září 2021 k tomu nyní došlo ve spojení s katechezí papeže Františka. Zpráva referuje o dvou dopisech švýcarského kardinál Kurta Kocha, předsedy Papežské rady pro jednotu křesťanů a vatikánské Komise pro náboženský dialog se Židy.
Totožné dopisy byly adresovány rabínovi Rassonovi Arussimu, předsedovi Komise Vrchního rabinátu Izraele pro dialog se Svatým stolcem v Jeruzalémě, a rabínovi Davidu Sandmelovi, předsedovi Mezinárodního židovského výboru pro mezináboženské konzultace v New Yorku.
Oba rabíni se nedávno pozastavili nad slovy o Mojžíšově zákonu při generální audiencí papeže Františka z 11. srpna. Šlo o součást katechezí k epištole Galatským, jedné z těch, v nichž Pavel polemizuje se „zákonicky“ chápaným křesťanstvím. Papež v ní mj. řekl: „Tóra, zákon, ve skutečnosti nebyla zahrnuta v zaslíbení daném Abrahamovi.“
Rabín Arussi se pozastavil nad tím, že podle Františka je židovský zákon překonaný. Koch na jeho výhrady odpověděl po konzultaci s papežem a podle jeho instrukcí. Pavel se podle něj nestavěl proti Mojžíšovu zákonu, ale naopak zachovával zákon, zdůrazňoval jeho božský původ a připisoval mu roli v dějinách spásy. Vyjádření, že Tóra nedává život a nenabízí naplnění zaslíbení, by neměla být vytrhávána ze svého kontextu, ale zvažována v rámci celku pavlovské teologie s jejím důrazem na Krista jako novou cestu spásy. Z tohoto přesvědčení neplyne, že by Tóra nemohla nadále být cestu spásy pro Židy.
