Podle zprávy portálu Církev.cz z 5. července 2021 ocenila Česká biskupská konference při slavnostní poutní mši svaté konané v tento den na Velehradě několik významných osobností z různých oblastí veřejného života.
Řád sv. Cyrila a Metoděje, v uvedený den každoročně udělovaný jednomu tvůrčímu představiteli, jehož dílo v oblasti umění a kultury obohacuje současnou společnost a přispivá k její duchovní a mravní obnově, byl letos udělen profesoru Janu Roytovi (*1955) za velký přínos v oblasti křesťanského umění.
Jan Royt je český historik umění, prorektor pro tvůrčí a ediční činnost Univerzity Karlovy. Hlavní oblastí jeho zájmu je křesťanská ikonografie a středověké malířství. Je členem vědeckých řad řady institucí (například Národní galerie v Praze) a autorem více než dvou set odborných monografií a studií českých i zahraničních.
Děkovné uznání České biskupské konference obdržel P. Leoš Ryška (*1963) za velký přínos v oblasti televizní tvorby. Leoš Ryška je iniciátorem vzniku křesťanské televize Noe a jejím dlouholetým ředitelem. Jako režisér, kameraman a střihač podnikl řadu misijních cest do zemí třetího světa.
Další instituce a osobnosti obdržely Pamětní medaile České biskupské konference. Jedná se za prvé o Českou asociaci sester, u níž šlo o projev díků zdravotnickým pracovníkům za jejich náročnou a obětavou službu, zvláště v současné velmi exponované době. Česká asociace sester je dobrovolná, samosprávná, nepolitická, profesní organizace zdravotnických pracovníků se středoškolským, vyšším odborným vzděláním a vysokoškolským vzděláním. Jde o největší odbornou profesní organizaci nelékařských pracovníků působící v resortu zdravotnictví, sociální péče, školství a ve všech oblastech soukromého nebo jiného podnikání, bez ohledu na národnost nebo náboženské vyznání.
Dále byl oceněn PhDr. Karel Kavička (*1940) za službu pro dobro církve a zejména za dlouholetou obětavou práci pro obnovu Mariánského sloupu v Praze. Karel Kavička je český archivář a publicista, před sametovou revolucí nucený pracovat jako dělník. V posledních desetiletích se věnuje křesťanskému umění a církevní architektuře. Je mj. emeritním ředitelem Arcidiecézního archivu v Olomouci. Vydal šestnáct knih a publikací a mnoho článků. Od roku 1988 se angažoval v iniciativě na obnovu mariánského sloupu na pražském Staroměstském náměstí.
Božetěch Kostelka (*1931) byl oceněn za věrnost křesťanským zásadám a celoživotní službu pro dobro církve prostřednictvím organizace Orel. Je bývalým generálním sekretářem Orla a jeho zasloužilým členem. Na orelské činnosti se podílel od svého mládí a přesto, že byl po komunistickém puči za to vystaven persekucím, zůstal Orlu věrný a po pádu komunistického režimu přispěl k jeho obnově. Největší snahu vložil do toho, aby byl majetek Orla vrácen do rukou těch, kteří jej vybudovali, a aby opět sloužil k formování dětí a mládeže.
Snad nejznámějším z vyznamenaných je PhDr. Jiří Grygar (*1936) z Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR, oceněný za celoživotní přínos při budování mostů mezi oblastí vědy a víry. Jiří Grygar je český astronom a astrofyzik, popularizátor vědy v oblasti astronomie, astrofyziky a vztahu vědy a víry. Je znám též jako dlouholetý člen Českého klubu skeptiků Sisyfos. Jiří Grygar se hlásí ke křesťanské víře. Svůj pohled na vztah vědy a víry vyjádřil mimo jiné v knize O vědě a víře (2001). Zastává názor, že mezi vírou a vědou nemohou vznikat rozpory a že rozpory naopak zákonitě vznikají mezi vědou a pavědou a mezi náboženskou vírou a pověrami.
Oceněno bylo i sdružení fotografů Člověk a víra, a to za službu obrazem pro dobro církve. Cílem tohoto spolku je rozvíjení křesťanské fotografie a přispívání ke kultivaci chování fotografů během církevních obřadů. Jeho již více než 140 členů v současnosti působí po celé ČR a dokumentuje všechny důležité události českého církevního života. Spolek každý rok pořádá výstavy nejlepších prací, které se poprvé otevírají vždy v adventu na Pražském hradě a během roku putují po dalších diecézích.
Na závěr velehradské poutní mše svaté kardinál Dominik Duka ocenil také olomouckého arcibiskupa Jana Graubnera (*1948), a to zlatou svatovojtěšskou medailí za obnovu poutního místa Velehrad a za velké úsilí o zachování cyrilometodějské tradice.
