K u nás nejznámějším cover verzím písní Boba Dylana patří skladba Ještě není tma, úvodní píseň alba Dylanovky od Roberta Křesťana a Druhé trávy. Jedná se o českou verzi písně Not Dark Yet z Dylanovy desky Time Out of Mind (Pradávno) z roku 1997. Dylan i Křesťan (který tuto píseň zpíval v syrovém duetu s Pavlem Bobkem) slovy typu „Ještě není tma, ale stmívá se“ vyjádřili nevyhnutelnost smutku spojeného s blížícím se koncem pozemské pouti každého člověka – smutku, ve kterém může být přítomen i pocit „marnost nad marnost“ z Kazatele, ale který může být současně spojen i s vyrovnaností a smířením.
Písně z alba Time Ouf of Mind Dylan často zpívá na svých koncertech a patří vlastně k jeho nejpopulárnějším, protože jsou schopné oslovit nejrůznější typy jeho posluchačů. Zkušenost utrpení, smutku a bolesti, kterou lze označit za ústřední výpověď alba, je totiž obecně lidská, právě tak jako zkušenost vlastní smrtelnosti. Dylan se ovšem ironicky vysmíval recenzentům, kteří album chápali jen jako osobní výpověď o jeho smrtelnosti (jako kdyby jiní lidé nebo oni sami byli nesmrtelní).
Album má tentýž uhrančivý zvuk jako o sedm let starší deska Oh Mercy (představuje druhý a poslední výsledek Dylanovy spolupráce s producentem Danielem Lanoisem). Hudebně jde o směs rocku, folku a blues, přičemž z hudebních nástrojů hrají pozoruhodnou roli varhany.
Tématem desky není jen smrt, ale také či především láska, pojednaná ovšem v bolestném rámci, důvěrně známém všem, kdo mají zkušenosti s rozchody, nefunkčními vztahy apod. Do této kategorie snad patří i úvodní, album definující píseň Love Sick (Nemocný láskou). Její název by se teoreticky dal překládat i jako „Je mi nanic z lásky“, ale ve skutečnosti je parafrází verše „Jsem nemocná láskou“ z Písně písní 2,5. I další skladby na albu jsou nejednoznačné – např. v Make You Feel My Love (Abys pocítila mou lásku) může hovořit muž k ženě, ale také Spasitel k lidské duši.
Vrátíme-li se k písni Not Dark Yet, její snad nejčastěji rozebíraný verš zní: „Narodil jsem se tady a umřu tu proti své vůli.“ Znalci judaismu uvádějí, že se jedná o talmudickou parafrázi odkazující k Pirkej Avot (Výrokům otců) z Mišny 4,29: „Proti své vůli se narodíš, proti své vůli zemřeš.“ Za Dylanovými slovy je však možné vidět i odkazy ke starozákonnímu trpiteli Jobovi, který v depresi proklíná den svého zrození (Job 3,3–4) a mj. říká, že „se stal břemenem sám sobě“ (Job 7,20), což Bob Dylan v této písni parafrázuje veršem: „Někdy mi připadá, že mé břemeno je těžší, než dokážu unést.“
Nejdůležitější slokou písně je již citovaná poslední: „Narodil jsem se tady a umřu tu proti své vůli / vím, vypadá to, že jsem v pohybu, ale stojím na místě / každý nerv v těle mám tak jalový a otupělý / už si ani nevzpomínám, před čím jsem sem přišel uniknout /neslyším už ani šepot modlitby / ještě není tma, ale stmívá se.“
Píseň je zřejmě inspirovaná Keatsovou básní Óda na slavíka, v níž je hned v prvním verši řeč o „únavě srdce“ a „tupé ospalosti“. I téměř všechny další skladby desky však mohou být blízké lidem ubitým životem. Dylan o albu Time Out of Mind řekl: „Je to děsivá deska, protože i já se cítím děsně. Nejsem v souladu s ničím.“
Vzhledem k jeho senzitivitě je možné, že se do nahrávání písní tohoto alba promítlo i tušení toho, co následovalo bezprostředně poté – zdravotní problémy spojené s prudkým zánětem osrdečníku. Ve spojení s nimi se Bob Dylan vyjádřil, že už myslel na setkání s Elvisem (zemřelým Presleym), nad čímž někteří jeho křesťanští fanoušci nadzvedli obočí (proč ne na setkání s Ježíšem?).
V nemocnici se zánětem osrdečníku se Dylan ocitl v květnu 1997. O tři měsíce později byl již zpět na svém Nekonečném turné a v září 1997 vystoupil před papežem Janem Pavlem II. a účastníky Mezinárodního eucharistického kongresu v Bologni. Oba – stařičký papež i stále ještě ne zcela zdravý zpěvák – působili při této příležitosti unaveně. Dylan však zahrál několik svých hitů včetně Blowin’ in the Wind (Odpověď poletuje ve větru), na které pak Jan Pavel II. kázal: „Říkáte: Odpověď, můj příteli, poletuje ve větru. Tak tomu doopravdy je. Ale není to vítr, jenž všechno odnáší. Je to vítr, v němž dýchá a žije Duch Svatý, hlas, který vyzývá a volá: ,Pojď!‘“
