Křesťanské noviny Christian Today dne 31. března 2021 referovaly o tom, že „náboženští Američané se poprvé stávají menšinou“. I když tento titulek může být sporný, trend vyvoditelný z nových výsledků sčítání je jednoznačný. Zatímco u nás jsme již dlouho zvyklí na to, že pomyslnou nejpočetnější komunitu tvoří takzvaní nones (lidé, kteří se nehlásí k žádné náboženské příslušnosti), v současné době jejich počet vzrůstá i ve Spojených státech.
Podle průzkumu Gallupova ústavu z roku 2020 se poprvé méně než polovina dospělých Američanů identifikovala s konkrétním kostelem, synagogou či mešitou. V minulosti přitom tato příslušnost ke konkrétnímu místu uctívání byla pro většinu Američanů samozřejmostí a až do konce 20. století činila skoro 70%. Do roku 2010 však poklesla na 61% a do roku 2018 už jen asi na polovinu. Nynější nejnovější číslo činí 47%. Současně roste počet nones, kterých v letech 2008–2010 bylo 13%, zatímco nyní 21%.
Mezi vývojem obou čísel podle Gallupu existuje zřejmá korelace. Právě tak je zřejmý generačně nepříznivý vývoj religiozity, protože příslušnost k nějakému místu bohoslužeb uvádí 2/3 lidí narozených před rokem 1946, ale jen něco přes třetinu (36%) takzvaných mileniálů. U mladých lidí narozených kolem roku 2000 lze pozorovat značný pokles praktikované víry.
K nejstrmějšímu poklesu došlo za poslední dvě desetiletí mezi katolíky, jejichž příslušnost k určitému kostelu poklesla ze 73% na 58%. Mezi protestanty šlo o pokles ze 73% na 64%. Američané však zůstávají náboženským národem v tom smyslu, že více než sedm z deseti dotázaných se hlásí k nějakému organizovanému náboženství.
Čísla z roku 2020 mohou být ovlivněna pandemií, na druhou stranu však potvrzují dosavadní trend ubývání „kostelové“ příslušnosti a faktického praktikování víry. Zjevným úkolem církví je povzbuzování pouze formálních příslušníků k náboženské praxi.
