Není sporu o tom, že instituce „biskupky“ je ekumenicky kontroverzní a i v samotné anglikánské církvi pro část jejích členů problematická. Za nekontroverzní a přínosná však každopádně lze označit slova biskupky z Riponu, Helen-Ann Hartleyové, která podle zprávy novin Christian Today z 1. dubna 2021 vyzvala stanici BBC k větší promyšlenosti jejích náboženských pořadů.
U nás mají svou tradici ekumenicky a diskusně pojímané pořady náboženského vysílání veřejnoprávního rozhlasu i televize, toto pojetí se však stále střetává se zaměřením na vysílání bohoslužeb pro příslušníky jednotlivých církví. Této druhé možnosti teď nahrává i situace kolem pandemie, v níž se alespoň náhražkové zprostředkovávání bohoslužeb zdá být prvořadě důležité.
BBC se o letošních Velikonocích zaměřila na toto tradiční „uspokojování náboženských potřeb věřících“ v podobě přenosu bohoslužby arcibiskupa z Canterbury či papežského Urbi et orbi. Právě to se však stalo předmětem kritiky biskupky Hartleyové, podle níž je třeba nejen „kázat obráceným“, ale i přinášet dokumenty či dramata vedoucí k přemýšlení o světonázorových, etických a spirituálních otázkách.
BBC by podle ní měla v tomto ohledu projevit více imaginace. Nejde přece jen o to, aby náboženští posluchači byli s poskytovanými službami spokojení (čehož se podle managementu stanice zjevně dosáhne přenosy „rituálů“), ale spíš o to, že přemýšlení o náboženství je důležité pro každého člověka a je třeba k němu posluchače motivovat.
Zdá se, že BBC učinila v tomto ohledu v posledních mnoha desetiletích kroky vzad. Je totiž třeba připomenout, že v době kolem druhé světové války napsali právě pro tuto stanici například C. S. Lewis svůj slavný cyklus přednášek K jádru křesťanství a Dorothy L. Sayersová cyklus her o životě Krista Zrozen, aby byl králem.
