Zpráva Catholic News Agency dne 24. března 2021 informovala o probíhajícím beatifikačním procesu polské rodiny Ulmových, povražděné nacisty za ukrývání Židů 24. března 1944.
V uvedený den došlo v domě Ulmových ve vesnici Markowa v jihovýchodních Polsku k strašné tragédii. Nacistická patrola objevila, že Ulmovi ukrývají osm svých židovských spoluobčanů. Povraždila nejprve ty, kdo v domě našli útočiště, a pak i Józefa a Wiktorii Ulmovi, kteří měli šest dětí a každým okamžikem očekávali narození sedmého. Když děti ve věku od dvou do osmi let křičely, povraždili nakonec i je.
Ulmovi jsou známí jako „dobří Samaritáni“ z Markowé. U příležitosti nynějšího 77. výročí jejich smrti byla v místním kostele sv. Doroty slavena mše, které předsedal arcibiskup Przemyślu Adam Szal. Kázání měl postulátor jejich probíhající beatifikace Witold Burda, který je označil za vzor pro křesťany a za lidi, kteří každodenně kladli Boží zákon na první místo.
Přede mší otec Burda pohovořil o probíhající kanonizaci, jež musí zjistit, zda byla rodina povražděna v důsledku nenávisti k víře či ke ctnosti plynoucí z víry. Tou byla v jejich případě láska k bližnímu. Případem Ulmových se má zabývat komise historiků i komise teologů. Jejich úkolem je mj. ověřit, co vedlo Ulmovy k tomu, že roku 1942 přijali pod svou střechu pronásledované Židy a jak došlo o dva roky později ke vpádu německých policistů. Teprve poté by komise biskupů a kardinálů mohla doporučit prohlášení Ulmových za mučedníky.
Do kanonizačních procesů, které už prošly diecézní fází a probíhají nyní v Římě, nejsou zahrnuti jen Józef a Wiktoria, ale i všech sedm jejich dětí včetně nenarozeného. Právě případ tohoto sedmého, nepojmenovaného a nepokřtěnéno dítěte, které se údajně narodilo v době vpádu německých policistů, představuje obzvlášť jímavý prvek celé kauzy. Je svědectvím o hluboké touze každé lidské bytosti užít si života.
