K pozoruhodným dovzukům papežovy návštěvy Iráku patří i zpráva české redakce Vatikánského rozhlasu z 18. března 2021, věnovaná roli Panny Marie jako možného mostu při dialogu s islámem.
Papež František se podle této zprávy nikdy netajil svou hlubokou mariánskou zbožností. Také během cesty do Iráku jej Matka Boží neustále doprovázela, a to nejen jako ikona Loretánské Madony, patronky letců, která s ním cestovala v papežském speciálu, ale i v lásce a úctě, kterou ve většinově muslimské zemi k Marii chovají také stoupenci islámu.
Mariolog Antonio Grasso z Papežské mariánské akademie v této souvislosti zdůrazňuje, že Maria je vzorem muslimské víry a zbožnosti a do mariánských svatyní v Iráku – například do Komane v iráckém Kurdistánu či do obnovované katedrály Neposkvrněného početí ve městě Karakoš, kterou František navštívil, se ubírá také řada islámských věřících. Jejich mariánská úcta má svou oporu v Koránu, o čemž Grasso říká:
„O Marii se mluví ve dvanácti súrách [z celkového počtu 114] a sedmdesáti verších, které popisují pět epizod z jejího života: narození, odchod do chrámu, kam se jako mladičká uchyluje pod Zachariášovu ochranu, zvěstování, porod – pod širým nebem v blízkosti palmy, kde porodní bolesti jsou pouze mravní, což potvrzuje Mariino panenství, a obhajoba před očerněním, když se jako svobodná matka vrací domů k příbuzným. Novorozenec však hlasitě svou matku hájí, ospravedlní její nevinnost, stejně jako Bůh, který ji v okamžiku porodu obdařil výjimečným prozřetelnostním zásahem. Na zmíněné palmě totiž zázračně vyrostou datle, kterými se Maria po porodu nasytí, a osvěží se vodou z pramene, kterému Bůh dal vytrysknout u jejích nohou.“
Devatenáctá kapitola Koránu je známá jako súra Marjam. Výše naznačeným způsobem je v ní převyprávěn evangelní příběh Ježíšova početí a narození. Jedná se ovšem o způsob islámský a Mariin obraz v Koránu není obrazem Bohorodičky, ale obrazem matky proroka Ježíše. Za zmínku však stojí mj. i verš 37/42 ze třetí súry Koránu, v němž se říká: „A hle, pravili andělé: ,Marie, Bůh si tě věru vyvolil a čistou tě učinil a vyznamenal tě mezi ženami lidstva veškerého.‘“ V době reformace mohlo z tohoto důvodu dokonce docházet ke kuriózní výtce ze strany protestantů na adresu katolíků, že prý mariánskou úctu a víru v Mariino neposkvrněné početí převzali od muslimů. Potenciál, který zde spočívá pro katolicko-muslimský dialog, je však objevován až v době nejnovější.
