Podle zprávy zveřejněné na stránkách trebon.farnost.cz se 18. března 2021 v Třeboni konala Konference kněží vikariátu Jindřichův Hradec. Setkání bylo zahájeno mší svatou v chrámu P. Marie Královny a sv. Jiljí, které předsedal českobudějovický světící biskup Mons. Pavel Posád. V závěru mše Mgr. Aleš Kratochvíl jménem mnoha věřících přečetl a biskupu Posádovi předal předcházejícího dne vzniklou Třeboňskou výzvu se žádostí, aby byla jako apel zaznívající z řad Božího lidu poskytnuta i dalším biskupům.
Autoři výzvy „jako křesťané a občané této země“ považují za nepřiměřené pandemické „zásahy do osobních svobod zaručených Ústavou České republiky, zejména svobody vyznání, a to ve formě limitované účastí na náboženských obřadech, pohřbech a pokojných občanských shromážděních organizovaných mimo vnitřní prostory“. Jako věřící lidé považují za nepřijatelné, aby katolická církev „ustupovala vládní politice a mediálně vyvolané pandemii strachu a nechala předmět svého vyznání a smysl živého společenství umírat v necitlivých opatření souvisejících s Covid-19“. Konstatují, že „tento stav, trvající již rok, zásadně ovlivnil prožívání největších křesťanských svátků a svými dopady působí znejistění věřících v jejich identitě“. Proto žádají „církevních autority, aby apelovaly na vládu a parlament ČR a usilovaly o zrušení výše uvedených omezení občanských svobod, jejichž přínosy ke zlepšení epidemiologických rizik navíc nebyly doposud prokázány“.
Obzvláště zajímavá je závěrečná, obecnější část výzvy, v níž autoři žádají, aby církev pomohla „všem lidem dobré vůle zodpovědět otázku: ,Proč se zmítá celá naše společnost v takových vážných problémech a směřuje v jejich důsledku k úpadku a ke změnám svého charakteru?‘“ Pochybení spatřují „v tom, že člověk ve své pýše odporuje přirozenosti vyššího řádu a fanatickým adorováním zdraví, jako hodnoty, kterou nelze dle jeho úsudku ničím nahradit, přispívá falešným prorokům, kteří maskují svůj osobní prospěch za službu veřejnosti“. Mají za to, že „je třeba pokorného přijetí vlastní omezenosti, nenechat se zmást touhou po kontrole věcí pozemských, ale jako generace před námi nacházet v nemoci, utrpení a smrti odpovědi na existenciální otázky o smyslu života“.
Biskupové se výzvou nepochybně budou zabývat, jejich reakci však vzhledem ke složitosti dnešní situace nelze předjímat.
