Podle zprávy Radia Proglas z 15. března 2021 si věřící řeckokatolické církve připomínají pětadvacáté výročí zřízení jejího apoštolského exarchátu. Ten byl vyhlášen papežem Janem Pavlem II. dne 13. března 1996. Ve výroční den se letos věřící shromáždili na bohoslužbě v katedrále svatého Klimenta. Hlavním celebrantem byl biskup a apoštolský exarcha Ladislav Hučko, bohoslužby se zúčastnili i kardinál Dominik Duka či apoštolský nuncius Charles Balvo.
Biskup Hučko Proglasu řekl, že vznik exarchátu řeckokatolíkům mnohé usnadnil: „Postupně se náš život dostal do svých dnešních kolejí. V důsledku toho můžeme nejen pastoračně působit a pečovat o naše věřící, učit je, udělovat svátosti, ale také šířit víru a pomáhat jim uvědomovat si, jaká je to milost být členy jedné Kristovy církve.“
Apoštolský exarchát je předstupněm diecéze-eparchie. Ta v českých zemích nikdy neexistovala, ale na území někdejší habsburské monarchie a pozdějšího Československa ano. Řeckokatolické církve vznikly sjednocením části pravoslavných s Římem při ponechání východní liturgie a dalších specifik na základě brestlitevské unie z roku 1596 a užhorodské unie z roku 1649. Roku 1771 byla v Mukačevu na Podkarpatské Rusi zřízena samostatná eparchie, o čtyři roky později přenesená do Užhorodu. Pod pravomoc užhorodského biskupa patřili i řeckokatolíci žijící na Slovensku, a to až do roku 1818, kdy byla ustavena samostatná eparchie v Prešově.
Po vzniku Československa pod ni spadalo i území českých zemí a po ztrátě Podkarpatské Rusi zůstala jediným biskupstvím na československém území. Roku 1933 byla pro české, moravské a slezské řeckokatolíky zřízena ústřední farnost v Praze u svatého Klimenta. Prešovský biskup a pozdější mučedník doby komunismu Peter Pavol Gojdič posléze zřídil i brněnskou farnost pro Moravu a Slezsko.
Komunistický režim řeckokatolickou církev v Československu násilně zlikvidoval jejím připojením k pravoslaví po zinscenovaném Prešovském soboru z 28. dubna 1950. Zákaz církev a krutá perzekuce jejích představitelů trvaly až do roku 1968, kdy mohlo dojít k její částečné obnově. K obnovení činnosti v plné šíři však mohlo dojít až po roce 1989.
Po rozdělení Československa byl k 1. lednu 1993 zřízen zvláštní vikariát pro české řeckokatolíky. Biskupským vikářem a později prvním apoštolským exarchou se stal Ivan Ljavinec. Roku 2003 byl novým exarchou jmenován Ladislav Hučko.
Podle promluvy kardinála Duky na výroční bohoslužbě se během posledního čtvrtstoletí „i díky exarchátu přítomnost slovanské bohoslužby východního ritu na celém území Čech, Moravy i Slezska rozrostla do sítě farností, které vytvořily několik děkanátů. S kněžími apoštolského exarchátu se můžeme setkat jak v armádě či ve vězeňství, tak i v duchovní službě v nemocnicích a charitativních zařízeních nebo i u olympijských sportovců.“ Apoštolský exarcha Ladislav Hučko Radiu Proglas sdělil, že v rámci exarchátu nyní slouží dvaatřicet řeckokatolických kněží asi třiceti tisícům aktivních věřících.
