Podle zprávy Catholic News Agency (CNA) z 8. března 2021 se Švýcaři v referendu z předcházejícího dne těsnou většinou asi 51% zúčastněných vyslovili pro zákaz oblečení zahalujícího tvář, kterým jsou fakticky myšleny muslimské burky a nikáby.
Zatímco vláda byla proti takovémuto zákazu, výsledek referenda je úspěchem nacionalistické Švýcarské lidové strany, která již v roce 2009 prosadila zákaz minaretů. Ta jej přivítala jako „silný symbol v boji proti radikálnímu politickému islámu“. Ve skutečnosti je však sporné, zda lze zákaz postihující nepatrnou část muslimských žen, které si chtějí na veřejnosti zahalovat tvář, interpretovat tímto způsobem.
Podle zprávy CNA je z 8,6 miliónu obyvatel Švýcarska asi 5% muslimů. Většina z nich pochází z Turecka, Bosny nebo Kosova. Téměř žádná muslimská žena ve Švýcarsku nenosí burku, část oděvu zahalující celé tělo včetně obličeje a očí zakrytých mřížkou. Snad jen třicet žen v celé zemi nosí nikáb, roušku zakrývající tvář s výjimkou očí.
Nejen islámské, ale i mezináboženské a křesťanské instituce se vesměs stavěly proti tomuto zákazu. Například Švýcarská rada náboženství proti němu již 25. ledna vydala zvláštní prohlášení, a to s podporou Konference švýcarských biskupů (ti se v minulosti stavěli už i proti zákazu minaretů). Konstatovalo se v něm, že iniciativa, ve skutečnosti namířená proti nepatrné menšině ve společnosti, neřeší žádný problém ani ve vztahu k dotyčným ženám, ani ve vztahu k přítomnosti radikálních náboženských ideologií ve společnosti. Rada vystupuje na obranu náboženské svobody druhých za situace, kdy proti ní nestojí dostatečný veřejný zájem.
Podobným úspěchem jako nynější referendum ve Švýcarsku již v minulosti skončily snahy odpůrců burek a nikábů v Dánsku, ve Francii, v Nizozemí a v Rakousku. V době všeobecného zahalování tváří maskami z důvodu pandemie koronaviru mohou nicméně tyto zákazy působit jako anachronismus.
