Dne 25. února 2021 prošel hlasy demokratů i malé části republikánů ve Sněmovně reprezentantů „Zákon o rovnosti“ (Equality Act), o němž už nyní zbývá rozhodnout jen v Senátu. Podle portálu Vatican News se ještě těsně před hlasováním američtí katoličtí biskupové obrátili ke všem členům Kongresu s varováním před hrozivými důsledky, které by schválení tohoto zákona mělo.
List z 23. února podepsalo pět biskupů, kteří předsedají různým výborům Konference biskupů USA: za Výbor pro katolickou výchovu biskup Barber z Oaklandu, za Výbor pro vnitřní spravedlnost a lidský rozvoj arcibiskup Coakley z Oklahoma City, za Výbor pro náboženskou svobodu kardinál Dolan z New Yorku, za Výbor pro podporu a obranu manželství biskup Konderla z Tulsy a za Výbor pro pro-life činnost arcibiskup Naumann z Kansasu.
Biskupové se v něm plně přihlásili k principu nediskriminace, o který se zdánlivě v „Zákoně o rovnosti“ jedná, současně však nenechali nikoho na pochybách, že za skutečný cíl zákona považují vnucování radikální genderové ideologie. Upozornili na dalekosáhlé dopady navrhované podoby zákona jak na věřící lidi, tak na dobročinné organizace a jejich klienty, na zdravotnickou péči, na právo výhrady svědomí ve vztahu k financování potratů daňovými poplatníky a na svobodu slova.
Ve svém listu upozorňují, že návrh zákona Equality Act představuje ze strany Kongresu vnucení novátorských a rozdělujících pohledů na gender, jež zahrnují vypuštění pohlavní rozdílnosti a falešné prezentování genderu jako čistě společenského kontstruktu. Citují slova papeže Františka, že „biologické pohlaví a socio-kulturní roli pohlaví (gender) je možné odlišovat, ale ne oddělovat“. Své hodnocení návrhu zákona uzavírají vyjádřením, že Ecquality Act bude spíš diskriminovat věřící lidi než potvrzovat lidskou důstojnost. V listě zákonodárcům je uvedeno sedm konkrétních negativních dopadů navrhované legislativy na americké občany.
Podstata problému by se asi dala shrnout tak, že velmi antikonzervativně a revolučně formulovaný zákon fakticky opouští odvěké kategorie mužského a ženského a nahrazuje je konstrukty vycházejícími z ideologie hnutí za práva homosexuálů, lesbiček, transsexuálů aj. K nejnázornějším příkladům důsledku tohoto případně přijatého zákona patří nevyhnutelná destrukce ženského sportu, který by fakticky přestal existovat a změnil se v určitý druh koedukovaného sportu, diskriminující ženy a privilegující biologické muže, kteří se za ženy jen označují. Obzvlášť vážný by pak byl konec existence bezpečných čistě ženských prostředí a jejich nahrazení zařízeními, do kterých budou mít přístup i biologičtí muži.
