V Evropě a Americe došlo zejména loni k tragickému nárůstu vandalských útoků na křesťanské kostely, sochy apod. U nás máme s tímto fenoménem spíše dávnou zkušenost z doby po roce 1918, kdy se ideologie nově vzniklého československého státu utvářela ve spojení s antikatolicismem. Tradice novodobého Polska je zcela opačná. V poslední době však i u našich severních sousedů dochází k incidentům typu vulgárních nápisů na kostele v Poznani či podobné profanaci jednoho z kostelů v centru Varšavy. Útoky tohoto druhu bývají někdy označovány za „protesty“ proti změně potratového zákona v Polsku směrem k ochraně práva nenarozených dětí na život.
Obzvlášť citlivý případ se nyní stal v Čenstochové, symbolickém srdci polského katolicismu. Web monitorující projevy protikřesťanské nesnášenlivosti v Evropě (www.intoleranceagainstchristians.eu) s odkazem na polskou televizi informoval o tom, že 17. února 2021 neznámí vandalové zhanobili sochu Matky Boží v čenstochovské farnosti Prvních polských mučedníků.
Jihopolské město Čenstochová je symbolem mariánské úcty a polské katolické identity coby sídlo polské národní svatyně na Jasné Hoře. Tamější klášter spojený s chrámem se slavnou mariánskou ikonou v době švédské „potopy“ z roku 1655, v devatenáctém století vylíčené ve stejnojmenném románu Henryka Sienkiewicze, odmítl povolit vstup švédským vojskům. Hrdinná obrana kláštera před útokem na svatyni Panny Marie Čenstochovské vyburcovala řadu polských obyvatel k povstání, které uspíšilo konec švédské nadvlády nad Polskem.
Při útoku ze 17. února 2021 byly soše Panny Marie ulámány ruce, přičemž se předmětem zloby útočníků staly i květiny a svíčky v jejím okolí. Podle vyjádření duchovního správce farnosti Prvních polských mučedníků otce Jasionka nebyl tento zdrcující případ nahlášen policii, protože spíše než k materiální škodě při něm došlo ke škodě morální, proti níž policie nemůže pomoci.
