Podle zprávy Catholic News Agency z 2. února 2021 prefekt Kongregace pro nauku víry, kardinál Luis Ladaria Ferrer, zdůraznil, že smysl pro pravé učení víry existoval dávno před vznikem předchůdce jeho úřadu z roku 1542 a má své kořeny v Novém zákoně. Povinnost katolické církve předávat a chránit učení pocházející od apoštolů je neměnná. Konkrétní podoby vyrovnávání se s tímto úkolem se podle Ladarii v průběhu staletí měnily a mohou se měnit i nadále, ale jeho plnění bude nutné vždy. Není tedy možné zaměňovat jej s římskou inkvizicí a indexem zakázaných knih (Ladariův úřad podle jeho konstatování už není inkvizicí a index už neexistuje).
Kongregace pro nauku víry (Congregratio pro doctrina fidei) bývá nicméně považována za pokračovatelku Kongregace římské a obecné inkvizice (Congregatio Romanae et universalis inquisitionis) z let 1542–1908 a Posvátné kongregace Svatého oficia (Sacra congregatio sancti Officii) z let 1908–1965.
Kogregace římské a obecné inkvizice – nejstarší kongregace římské kurie – byla založena s cílem chránit zdravé učení katolické víry, a to především ve smyslu jeho pozitivního rozvíjení, i když zároveň i negativně ve smyslu obrany proti „herezím“, kterými se v době jejího vzniku myslely především nauky protestantských reformátorů. Hlavní oblasti jejího působení se ovšem v průběhu staletí proměňovaly v závislosti na měnících se výzvách té které doby. Její původní název jí dal roku 1542 papež Pavel III., nový v roce 1908 papež Pius X. Dnešní název (původně v podobě Svatá kongregace pro nauku víry) a moderní podobu dostala přičiněním Pavla VI. na konci Druhého vatikánského koncilu, kdy došlo také ke zrušení již zmíněného indexu zakázaných knih.
Z prefektů Kongregace pro nauku víry je jistě nejznámější kardinál Joseph Ratzinger, pozdější papež Benedikt XVI., který tento úřad zastával v letech 1981–2005. Jeho nástupci se pak postupně stali americký kardinál William Levada (2005–2012), německý kardinál Gerhard Ludwig Müller (2012–2017) a španělský kardinál a jezuita Luis Ladaria Ferrer (od července 2017 na pětileté období).
V roce 2018 se jednou z přelomových událostí dějin kongregace stalo jmenování tří žen jako jejích konzultorů. Z věcí, kterými se kongregace zodpovědná za katolickou věrouku a mravouku v poslední době zabývala, lze zmínit například problematiku péče o nemocné v terminálním stadiu v kontextu etických a pastoračních problémů vyvolávaných legalizováním eutanazie a asistované sebevraždy v některých zemích. Tomuto tématu byl věnován list Samaritanus bonus, který Kongregace pro nauku víry vydala v září 2020.
