Doba postní přípravy na Velikonoce je tradičně spojena i s duchovními cvičeními. Zpráva Catholic News Agency z 22. února nyní připomněla skutečnost, že ve Vatikánu papežové vyhledávají ústraní exercicií už téměř sto let.
V nynějších zmatených časech se poprvé od dob Druhého vatikánského koncilu římská kurie neodebírá na týdenní duchovní cvičení společně, ale její členové si je podle papežovy výzvy ve dnech 21.–26. února 2026 mohou dělat individuálně každý ve svém prostředí. Veřejný program Svatého otce je pro období exercicií jako obvykle zrušen.
Uvedená tradice sahá až k papeži Piovi XI. (1922–1939), který byl obdivovatelem zakladatele jezuitského řádu sv. Ignáce z Loyoly a ignaciánských duchovních cvičení. Roku 1922 prohlásil sv. Ignáce patronem exercicií a v roce 1925 začal zvát jezuitské kněze, aby vedli duchovní cvičení pro něj samotného a pro římskou kurii. Jako každoroční praxi tento zvyk oficiálně ustanovil encyklikou Mens nostra z roku 1929.
Duchovní cvičení ve Vatikánu se původně konala první týden v adventu. Teprve papež Pavel VI. (1963–1978) je přesunul do doby postní. Roku 1976 také v postu poprvé k jejich vedení vyzval neitalského kněze, kardinála Karola Wojtyłu, který se o dva roky později stal papežem. Také za pontifikátu Jana Pavla II. jednou (v roce 1983) vedl vatikánské exercicie jeho pozdější nástupce, tehdejší kardinál Joseph Ratzinger.
U nás představuje známou skutečnost fakt, že roku 1995 byl k vedení duchovních cvičení pro papeže a římskou kurii zohledňujících „slovanskou spiritualitu“ pozván český kněz a pozdější kardinál Tomáš Špidlík. Ten posléze v odpovědi na otázku, zda neměl strach kázat Svatému otci a kardinálům, se svým typickým humorem odpovídal: „Kazatel musí mít strach, aby lidé neodpadli od víry. A toho jsem se v tomto případě nebál.“
