V brněnském zpravodajství na iDNES.cz se 12. února 2021 objevila s kritickým komentářem spojená zpráva, že novým majitelem obchodního centra Velký Špalíček se stane Biskupství brněnské. Podle sdělení jeho mluvčí Martiny Jandlové se transakce s dosavadním majitelem Generali Immobilien GmbH odehrála na konci minulého roku a obě strany jsou vázány dohodou, že cena nebude zveřejněna. Mluvčí dále uvedla:
„Vnímáme Velký Špalíček jako místo, které nabízí nejen možnost nákupu, ale svým charakterem je rovněž prostorem pro vzájemná setkávání a volnočasové aktivity. Biskupství má zájem obchodní centrum nejen dále provozovat, ale i rozvíjet tak, aby se zvýšil počet spokojených návštěvníků.“
Transakce má dva rozměry, které by patrně měly být hodnoceny odděleně. Jednu otázku představuje vhodnost investice tohoto druhu jako možného způsobu, jak do budoucna řešit financování církve. Je dobře známo, že se v současné době postupně snižují a v roce 2029 úplně skončí státní příspěvky na provoz církví a že výnosy ze sbírek nemohou pokrýt obrovská vydání na opravy kostelů apod. Je tedy nutné investovat peníze z náhrad za nevydaný církevní majetek a v tomto ohledu snad může být vhodnou investicí i provozování obchodního centra, i když podle článku na iDNES.cz „představa duchovních spravujících sídlo konzumu a komerce působí na první pohled kuriózně“.
Jednoznačněji problematický aspekt však představuje skutečnost, že se jedná právě o objekt, jehož postavení se stalo otevřenou ranou na tváři města Brna. Zpráva na iDNES.cz cituje Viléma Pařila z Centra výzkumu neziskového sektoru, který konstatuje, že církev „ohledně správy památek jde příkladem“, tím spíš však „je škoda a z pohledu poslání církve ne příliš šťastné, že se v tomto případě jedná o velmi kontroverzní stavbu, kvůli které padly jiné památky.“
Jak v brněnském vydání Lidových novin z 26. června 2006 lapidárně konstatoval tehdejší ředitel brněnské Diecézní charity Karel Kosina, „osud Špalíčku byl velkou ranou pro staré město“. Skutečný Velký Špalíček, tj. soubor středověkých domů spoluutvářejících genius loci centra Brna (oblast mezi Šilingrovým náměstím a ulicemi Dominikánskou, Starobrněnskou a Mečovou), byl poškozen při bombardování za druhé světové války. Ještě koncem doby komunismu se však zdálo, že bude možná jeho citlivá rekonstrukce. Za vlády komunálních politiků z ODS se však situace vyvíjela zcela jiným směrem. Ve druhé polovině devadesátých let došlo bez ohledu na nesouhlas Národního památkového ústavu ke stržení stávajících budov a k postavení výše zmíněného obchodního centra, jehož název „Velký Špalíček“ je jen krutou ironií.
Při jeho slavnostním otevření z roku 2001 dávali Brňané najevo své rozhořčení a na představitele města v čele s primátorem Duchoněm létala rajčata. Mnozí centrum považují za jeden z největších porevolučních molochů, reflektujících morálku doby, v níž budování „chrámů konzumu“ vítězilo nad smyslem pro krásu a úctou ke kulturním hodnotám.
V roce 2000 postoupili strůjci „přestavby“ Velkého Špalíčku do užšího finále soutěže o největšího ničitele památek Bestia triumphans. Autorem termínu „triumfující bestie“ je známý jihomoravský spisovatel Vilém Mrštík, jehož brožura Bestia triumphans z roku 1897 se ovšem v dané době týkala asance pražského historického jádra. Mrštík nicméně nadčasově kritizoval „tu míru či nemíru nevzdělanosti, to summum hrubých vlastností ať v člověku, ať v korporaci, nebo v celé společnosti a v celém národě, pokud rozhodující převahy nabývají a nabýti smějí nad vlastnostmi a zásadami, jimiž se řídí a k nimž se povznesl každý opravdový vzdělanec.“
Hrubost a barbarství, které o sto let později postihly i brněnský Velký Špalíček, by jistě měly mít své nesmiřitelné odpůrce právě také v církvi. Investice do nešťastného obchodního centra bohužel může tento obrázek narušit.
