Podle zprávy Catholic News Agency (CNA) z 5. února 2021 přijali papež František i emeritní papež Benedikt XVI. druhou dávku vakcíny proti covid-19. Očkování úspěšně probíhá v celém Vatikánu. Je dobrovolné, avšak vyžadované od vatikánských novinářů, kteří budou Svatého otce doprovázet na jeho cestě do Iráku z 5.–8. března.
Františkovo irácká cesta se má stát první papežskou návštěvou v této zemi, která je přitom v jistém smyslu kolékou monoteistických (či abrahamovských) náboženství. Právě z Uru v dnešním Iráku se totiž podle Bible praotec věřících Abraham na Boží výzvu vydal na cestu do Země zaslíbené. Papež Jan Pavel II. cestu do Iráku v Abrahamových stopách plánoval před Velkým jubileem roku 2000, ale tehdejší politické poměry ji nakonec znemožnily.
V roce 2003 se pak Jan Pavel II. snažil zabránit americké invazi do Iráku spojené se svržením režimu Saddáma Husajna. Papežovo úsilí zůstalo bezúspěšné, ale všechny jeho obavy se naplnily: invaze si vyžádala nejen mnoho bezprostředně zabitých, ale i bezpočet obětí následného chaosu a vzestupu extremismu, mezi nimiž bylo obzvlášť mnoho obětí z řad křesťanů. Jejich tragédie vyvrcholila v roce 2014, kdy desetitisíce křesťanských rodin musely prchat ze svých domovů na Ninivské pláni poté, co tuto oblast na čas obsadil takzvaný Islámský stát.
I když se konání Františkovy irácké cesty donedávna zdálo být nejisté a závislé na aktuální epidemiologické situaci, Svatý otec ji již potvrdil především právě vzhledem k tomu, že nemůže vystavit těžce zkoušené irácké křesťany dalšímu zklamání.
Podle zprávy CNA z 28. ledna papež vedle křesťanských komunit na Ninivské pláni v Iráku navštíví také Bagdád a Ur. Plánováno je i Františkovo setkání s Velkým ajatolláhem Alím al-Sistáním, vlivným íránským šíitským duchovním žijícím v Iráku. To by po dřívějších setkáních s představiteli sunnitského islámu (především s Velkým imámem univerzity al-Azhar) mohlo představovat určité dovršení křesťansko-muslimského dialogu za stávajícího pontifikátu. Kardinál Sako, patriarcha Chaldejské katolické církve, vyjádřil naději, že František nyní i s ajatolláhem Sistáním podepíše dokument o lidském bratrství, který před dvěma lety podepsal s Velkým imámem Ahmedem al-Tayebem jako představitelem sunnitů.
Situace v Iráku je ovšem stále velmi tíživá. Zpráva CNA hovoří i o tom, že hned následujícího dne po vatikánském potvrzení pokračujících příprav na návštěvu této země došlo 21. ledna k dvojímu sebevražednému útoku na ústředním bagdádském tržišti, ke kterému se přihlásil Islámský stát. Vatikán o týden později uspořádal křesťansko-muslimskou virtuální konferenci věnovanou interpretacím náboženského radikalismu a odpovědím na tento fenomén ze strany křesťanů a muslimů.
