Podobně jako jeho předchůdce kardinál Vlk, pro kterého byla historie předmětem odborného zájmu, je i kardinál Dominik Duka znám svým živým zájmem o historická témata a obzvláště témata spojená s novodobými dějinami našich zemí. Letos mu česká historiografie vděčí i za to, že se z jeho iniciativy uskutečnila odborná konference věnovaná 120. výročí narození JUDr. Jana Jiřího Rückla, významného diplomata a politika období první republiky.

Tak jako tolik jiných veřejných událostí byla ovšem i ona těžce poznamenána známými nekonečnými problémy posledních mnoha měsíců. Rückl se narodil dne 12. května 1900 ve sklářské podnikatelské rodině ve Včelničce na Pelhřimovsku a konference k jeho výročí, konaná 28. ledna 2021, měla tedy skoro osmiměsíční zpoždění. Podle zprávy zveřejněné 1. února na webu Církev.cz musela být kvůli vládním opatřením spojeným s pandemií několikrát odložena a nakonec se stejně mohla konat jen v komorním složení.

J. R. Rückl po celý život participoval na vedení rodinného podniku Antonín Rückl a synové. Vystudoval práva a filosofii v Praze a komerční a politické vědy v Mnichově a Paříži. Ve Francii také působil jako podnikatel a svých v této zemi navázaných kontaktů s mnoha představiteli mezinárodních elit využíval ku prospěchu katolické církve a československého státu. Prakticky po celou dobu trvání první ČSR se exponoval i v naší vnitřní politice. Byl činný v Československé straně lidové a jako člen jejího zemského výboru v Čechách patřil k nejbližším spolupracovníkům českého zemského předsedy a vyšehradského kanovníka Msgre. Bohumila Staška, s nímž sdílel katolickokonzervativní politické postoje, nikoli však rezervovaný přístup k demokratickému uspořádání masarykovské republiky.

Od dvacátých let prováděl zpravodajskou službu pro Svatý stolec a roku 1929 ho papež Pius XI. jmenoval skutečným papežským komořím. V následujících letech získal řadu dalších titulů a stal se také československým představeným Řádu rytířů Božího hrobu. Trvale zůstal v úzkém kontaktu s papežským stolcem, pro který mimo jiné zpracovával některé dokumenty v sociální oblasti.

V roce 1935 byl hlavním organizátorem a výkonným předsedou celostátního sjezdu katolíků ČSR. Na sklonku téhož roku se rozhodně postavil za kandidaturu Edvarda Beneše na funkci prezidenta republiky a využil i církevních prostředků k tomu, aby k hlasování pro Beneše získal Msgre. Andreje Hlinku a jeho poslance a senátory. Je třeba připomenout, že ve vztahu ke katolické církvi byl Beneš mnohem konstruktivnější než Masaryk a že prvorepublikový Beneš byl ještě spolehlivě demokratickým státníkem, odlišným od doleva „ujíždějícího“ Beneše pozdějších období. V Rücklových očích bylo „Benešovo Československo“ protiváhou despotických hnutí – novopohanského nacismu i komunismu.

Jan Jiří Rückl zemřel po dlouhé těžké nemoci v Praze dne 24. srpna 1938 – tedy až symbolicky pouhý měsíc před katastrofou první republiky a uzavřením pozitivního historického období, na jehož dějinách se významně podílel. Je pohřben na Vyšehradě, kde ve spojení s nynější konferencí kardinál Duka a starostka Včelničky Miluše Hronová položili kytice na jeho hrob.

Účelem konference bylo podle zprávy na Církev.cz „nejenom připomenout životní osudy a působení Jana Jiřího Rückla, ale současně zdůraznit, že katolická církev se aktivně účastnila budování nového československého státu ve složité a církvi nepříznivé době mezi dvěma světovými válkami“. Z církevního hlediska byla účast na konferenci velmi reprezentativní, protože vedle arcibiskupa Duky se jí zúčastnil i biskup Rücklovy rodné českobudějovické diecéze Vlastimil Kročil, jenž také požehnal Rücklův hrob na Vyšehradě, a také apoštolský nuncius v České republice Charles Daniel Balbo.

Z deseti přihlášených referujících mohla své příspěvky nakonec osobně přednést jen polovina: pražský historik Michal Pehr podal průřez Rücklovým životem, na olomoucké teologické fakultě působící církevní historik Tomáš Parma přiblížil historii rytířského Řádu Božího hrobu, děkan pražské právnické fakulty Jan Kuklík se zaměřil na Rücklův podíl na zvolení Edvarda Beneše prezidentem republiky, bývalý ministr zahraničí Cyril Svoboda hovořil na téma Rückl a československá diplomacie při tvorbě vzájemných diplomatických vztahů mezi ČSR a Svatým stolcem v porovnání se zněním dohody mezi ČR a Svatým stolcem z roku 1993 a slovenský kněz a církevní historik Gabriel Rijad Mulamuhić objasnil některé okolnosti Rücklovy spolupráce s prvorepublikovým slovenským episkopátem. Další příspěvky budou odevzdány písemně pro účely kolektivní monografie, která by měla vyjít v průběhu letošního dubna.