Na dnešní den, 2. únor, připadá svátek Uvedení Páně do chrámu. Lidově je označován jako Hromnice podle svíček-hromniček, které se o něm posvěcují. Naši předkové je zapalovali při bouřkách. Hromničky je ovšem možné zapalovat a v modlitbách si před nimi vyprošovat ochranu i v jakýchkoliv jiných temných situacích. Připomínají také svíčky na vánočním stromečku a můžeme je vnímat i jako symbol Ježíšova života: jak svíce postupně hoří, stravuje sama sebe, aby jiným dala světlo.
V Jeruzalémě se dnešní svátek slavil už v 5. století, v Římě od 7. století pod názvem Setkání. Od 10. století je na Západě doložen název Očišťování Panny Marie. Nynější název znovu připomíná, že nejde primárně o mariánský svátek, ale o svátek Páně. Poněkud sporněji však může působit rozhodnutí přesunout Hromnice, kterými dříve končila doba vánoční, do liturgického mezidobí, a to jak pro vnitřní souvislost „hromničního“ evangelního příběhu s vánočním, tak i proto, že v mnoha kostelích jsou stejně dodnes „nesprávně“ vánoční stromky a jesličky až do Hromnic.
Uvedení Páně do chrámu se slaví čtyřicátý den po Narození Páně. Zesnulý kardinál Miloslav Vlk dne 5. února 2009 na svém webu Kardinál.cz v polemice s bludnými mediálními představami o tomto svátku konstatoval, že jeho základ je židovský:
„Každá Židovka přinesla 40. dne po porodu do chrámu svého prvorozeného syna a podala oběť za očištění – ovečku, chudší dvě holoubata. To byl předpis Zákona. Také Panna Maria s Josefem naplnili 40. dne po Ježíšově narození (po Vánocích) tento příkaz Zákona. Bylo by to prošlo bez povšimnutí, protože takové okamžiky byly v chrámu časté, kdyby tam zrovna v tu chvíli nebyli dva lidé – proroci, starý Simeon a Anna. A ti podle Ducha Božího, který je vedl, rozpoznali v dítěti Ježíšovi Mesiáše, v dějinách Izraele proroky předpovídaného a židy očekávaného. Oba tato proroctví znali a v tu chvíli prorokovali. Simeon nazval Ježíše (podle starých proroctví) ,světlem k osvícení pohanů a k slávě izraelského lidu‘. Prorok Malachiáš (5. stol. př. Kr.) o tomto okamžiku prorokoval: ,Do svého chrámu přijde Pán, kterého vy chcete, anděl smlouvy, kterého žádáte…‘. Církev slavila v liturgii tuto událost, jak je zachycena v evangeliu Lukášově. […] V ten den se shromáždí věřící před začátkem liturgie před vchodem do kostela, kněz posvětí svíce a s nimi v rukou pak věřící slavnostně vstupují do chrámu. Tento obřad připomíná jednak Malachiášovo proroctví ,do svého chrámu přijde Pán‘ a dále i Simeonovo proroctví, jehož oči viděly ,světlo k osvícení pohanů‘.“