Mezi křesťanskými komentáři na webu breakpoint.org se 26. ledna 2021 objevily informace o tom, jak pandemie v mnoha částech světa umožnila rozpoutat či vystupňovat perzekuci křesťanů. Pro všechny ostatní druhy utrpení a devastace, které v průběhu posledního roku způsoboval covid-19, nelze zapomínat na tento rovněž vražedný, byť s pandemií méně nápadně spojený.
Aktuální zpráva organizace Open Doors, která se v celosvětovém měřítku ujímá pronásledovaných křesťanů, dokumentuje siutaci v padesáti zemích, v nichž je nejnebezpečnější být křesťanem. V mnoha ohledech se zpráva z roku 2021 podobá těm z minulých let. Na prvním místě žebříčku pro křesťany nejhorších zemí stále stojí Severní Korea, následovaná Afghánistánem. Seznamu trvale dominují komunistické země a země převážně muslimské. Pronásledování křesťanů v nich může nabývat forem od diskriminace a omezování náboženské praxe přes věznění a násilí až k zabíjení. Vše může být pácháno buď státem, anebo soukromými pachateli, jejichž počínání státní úřady nevidí či nechtějí vidět.
Tím, co se v roce 2020 změnilo, je podle zprávy Open Doors skutečnost, že pandemie covidu „ukázala ošklivost perzekuce křesťanů novým způsobem“. Například v Indii se někteří radikální vládní úředníci snažili vyvíjet na křesťany tlak, aby zapřeli svou víru. V některých indických regionech dostávali křesťané pomoc včetně jídla až jako poslední, byli nuceni skrývat svou identitu apod.
Podobné zprávy přicházejí i z řady jiných zemí, například z Myanmaru, Nepálu, Vietnamu, Malajsie, Jemenu a Súdánu. V některých částech Pákistánu vedla kombinace covidu a protikřesťanské diskriminace k likvidaci křesťany provozovaného podnikání. V nigerijském státě Kaduna dostávají křesťané, kteří už dříve čelili genocidnímu násilí ze strany islamistů a kočovných chovatelů dobytka z převážně muslimského kmene Fulani, jen šestinu potravin přidělovaných muslimským rodinám.
Autoritativní režimy v různých částech světa užívají covidu ke konzolidaci své moci a k dalšímu omezování náboženského života, který vnímají jako její ohrožení. V Číně byli křesťané po sérii anonymních zpráv na sociálních sítích obviněni z toho, že náboženskými aktivitami zavinili vzestup covidu v provincii Hebei. Příslušné fake news představovaly pro místní úřady vhodnou záminku k potlačování religiozity. Ke zneužívání covidu jako testu loajality k vládě nedochází jen v totalitních zemích typu Číny, ale i ve výše zmíněné Indii. V obou těchto zemích, v nichž žije skoro čtyřicet procent světové populace, se stupňuje jak nepřátelství vůči křesťanům, tak i používání prostředků sociální kontroly nad obyvatelstvem.
Neustále se zhoršující situace bezpočtu bratrů a sester ve víře představuje pro křesťany na celém světě výzvu k tomu, aby se o jejich osud zajímali a snažili se jim modlitbou i jinak pomáhat.
