Zvolení Josepha Bidena, který bývá označován za (po Kennedym) druhého „katolického“ prezidenta Spojených států, i když se ve vztahu k umělým potratům i dalším závažným tématům neřídí učením katolické církve, ale postoji establishmentu Demokratické strany, působí ve vztahu k americkým katolíkům zmatek a rozdělení. Tato nešťastná skutečnost je zřejmá ze zpráv, které v posledních dnech vydává americká Catholic News Agency (CNA).
V samotný den Bidenovy inaugurace, 20. ledna 2021, CNA informovala nejprve o prohlášení Konference katolických biskupů Spojených států a pak o „bezprecedentním“ separátním stanovisku, kterým se od něj distancoval kardinál Cupich.
Prohlášení, které publikoval předseda americké biskupské konference, arcibiskup José Gomez z Los Angeles, sice oceňovalo Bidenem vyjádřené přání hojit rány rozdělené americké společnosti, jeho závazek ve vztahu k chudým i Bidenovo osobní sepětí s vírou v těžkých obdobích jeho života, současně však také konstatovalo: „Náš nový prezident se slavnostně přihlásil k politice podporující morální zla a ohrožující lidský život a důstojnost, nejvážněji ve vztahu k potratům, antikoncepci, manželství a genderu.“
Zatímco arcibiskup Gomez zdůraznil, že úkolem biskupů není dělat politiku, ale hlásat pravdu, stanovisko kardinála Cupicha, který si podle několika jiných biskupů přál jednoznačně „probidenovské“ stanovisko, mohlo právě v tomto ohledu budit pochybnosti. Cupich zpochybnil způsob přijetí Gomezova prohlášení a označil je za „neuvážené“.
Z další zprávy CNA z 22. ledna je nicméně zřejmé, že Joe Biden těm, kdo by si v americké katolické církvi přáli jednoznačně kladný postoj k jeho prezidentství, situaci nijak neusnadňuje. V uvedený den si Američané připomínali – stoupenci potratů s triumfalismem, ochránci života s bolestí v srdci – 48. výročí přelomového rozhodnutí amerického Nejvyššího soudu v kauze Roe v. Wade, kterým byl 22. ledna 1973 prohlášen za protiústavní zákaz umělých potratů ve státě Texas s žalostným zdůvodněním, že potraty patří k ústavou zaručeným základním lidským právům. Biden se svou viceprezidentkou Harrisovou ve spojení s uvedeným výročím slavnostně deklarovali své odhodlání nedopustit narušení „práva na potrat“ a „reprodukční zdraví“. Americká biskupská konference okamžitě reagovala konstatováním, že žádný americký prezident by neměl popírat právo nenarozených dětí na život, a apelem na Bidena, aby odmítl potraty a zasadil se o pomoc potřebným ženám a komunitám.
Na celé situaci přitom není tragické jen to, že prezident podporuje „právo“ na usmrcování počatých dětí, ale také to, že jde o prezidenta, který se okázale hlásí ke katolické víře (i po svém uvedení do úřadu navštívil kostel a v inauguračním projevu neopomněl citovat sv. Augustina jako světce „své církve“). To činí jasnou řeč katolických biskupů ve vztahu k jeho postojům obzvlášť naléhavou.
Podle zprávy CNA z 22. ledna se k tomuto tématu nejnověji vyjádřil i známý papežský životopisec George Weigel. Ten v eseji publikovaném ve známém konzervativně křesťanském periodiku First Things odmítl nekritický přístup k prezidentovi ze strany kardinála Cupicha, který přirovnal k někdejším postojům nechvalně známého bývalého kardinála Theodora McCarricka, a naopak ocenil arcibiskupa Josého Gomeze, který podle jeho slov projevil odvahu a postoj duchovního pastýře.
