Více než třicet let po pádu protikřesťanského totalitního režimu se snad utrpení mučedníků z let 1948–1989 začíná více zhodnocovat. Dne 7. ledna 2021 začala Česká televize vysílat třináctidílný dokumentární seriál k dějinám katolické církve v době komunismu Zakázaný Bůh, jehož první část byla věnována jezuitovi Adolfu Kajprovi. Téhož dne přinesl americký zpravodajský portál Catholic News Agency článek o tom, že byla ukončena diecézní fáze beatifikačního procesu českého jezuity. Podrobnější informace k tomuto procesu i k samotnému otci Kajprovi jsou k dispozici na webu české provincie Tovaryšstva Ježíšova i na Církev.cz.
Adolf Kajpr (5. 7. 1902 – 17. 9. 1959) byl mimořádně zajímavou osobností. Pocházel z venkovské rodiny z Kladenska, v dětství osiřel, brzy se musel živit manuální prací a teprve poté, co se stal jezuitou, si dodělal maturitu, aby mohl studovat teologii. Kněžského svěcení dosáhl až v roce 1935. Následoval roční pobyt ve Francii, po kterém začal působit u sv. Ignáce v Praze. Do jeho pracovní náplně patřila i pastorace katolické inteligence a novinařina.
V době nacistické okupace byl za svou novinářskou činnost obviněn ze štvaní proti Velkoněmecké říši, v březnu 1941 zatčen a až do konce války vězněn na Pankráci, v Terezíně, v Mauthausenu a v Dachau. Přežil a vrátil se do Prahy, kde po válce znovu působil jako novinář. Od začátku roku 1946 byl redaktorem patrně nejlepšího českého katolického časopisu, Katolíka, zaměřeného na čtenáře z řad inteligence. Publikoval v něm mnoho hlubokých a odvážných článků (po roce 1989 vydaných i knižně) na dodnes aktuální témata typu vztahů mezi křesťanstvím a mocensky významnými ideologiemi, veřejné angažovanosti křesťanů, svatosti přítomné v církvi i za jejími hranicemi apod.
Po únoru 1948 byl komunistickou ideologii kritizující Katolík ihned zastaven. Kajpr zůstal ještě dva roky na svobodě, ale v březnu 1950 byl podruhé zatčen a následně v monstrprocesu se zástupci řeholních řádů „Machalka a spol.“ odsouzen k dvanácti letům těžkého žaláře. Při jeho procesu se „vyznamenávali“ známí komunističtí prokurátoři Karel Čížek, Josef Urválek a Ludmila Brožová. Otec Kajpr prošel věznicemi na Pankráci, v Mírově, ve Valdicích a v Leopoldově, kde utrpěl srdeční infarkt. Podle svědectví spoluvězně zemřel ve chvíli, kdy se ve vězeňské nemocnici smál vtipu. Bývá proto označován za „mučedníka, který zemřel smíchy“.
Pochován byl na leopoldovském vězeňském hřbitově. Za přechodného uvolnění poměrů v roce 1968 byly jeho ostatky přeneseny do řádové hrobky Tovaryšstva Ježíšova na Vyšehradě. Soudně rehabilitován však mohl být až po roce 1989. Dne 22. září 2019 byla v průběhu bohoslužby u sv. Ignáce zahájena diecézní fáze procesu jeho blahořečení, ukončená posledním zasedáním příslušného tribunálu a slavnostní bohoslužbou ze 4. ledna 2021.
Nyní musí následovat římská druhá fáze beatifikačního procesu. Bude-li úspěšná, získají čeští jezuité svého prvního světce. Ještě významnější by však v dnešní době mohlo být zvýraznění vzoru novináře, který dokázal i v médiích hlásat evangelium a současně byl vzorem oddanosti pravdě a hluboce etického pojímání novinářské práce.
.jpg){kind=link}