Dne 5. ledna 2021 přinesl portál Vatican News zprávu o novém, aktualizovaném vydání italského překladu Společného katolicko-luterského prohlášení k učení o ospravedlnění, podepsaného roku 1999 v Augsburgu v angličtině a němčině.
Zveřejnění nového překladu dokumentu z roku 1999 a doprovodných textů připadlo na 3. leden 2021. Ten byl dnem 500. výročí dovršení rozkolu mezi katolíky a luterány exkomunikací Martina Luthera z 3. ledna 1521, kdy byla na Lutherem v Římě slavnostně vyhlášena klatba poté, co v prosinci 1520 veřejně spálil papežskou bulu a církevní zákoníky.
Zatímco dějiny rozdělení před pěti stoletími jsou obecně známé, znalost jejich překonávání stále pokulhává. Církvím se nepodařilo dostat do obecného povědomí epochální význam Augsburského prohlášení, jež bylo v roce 1999 přijato 31. října, tedy ve výroční den vystoupení Martina Luthera z roku 1517, často chápaného jako začátek reformace. Ta podle Luthera měla spočívat především v obnovení důrazu na ústřední výpověď křesťanské víry, podle níž jsme ve víře v Krista spaseni milostí Boží. Tedy nikoliv na základě vlastních dobrých skutků, jak se podle Luthera domnívali katolíci. Ve svém komentáři k Listu Galatským z roku 1531 reformátor napsal: „Když dosáhneme toho, že papež uzná, že Bůh sám z pouhé milosti nás ospravedlňuje skrze Krista, tak budeme papeže nejen nosit na rukou, ale i mu líbat nohy.“
Po podepsání deklarace z 31. října 1999 by mohli katolíci vzít luterány za slovo. V ní byla totiž jasně konstatována shoda katolické církve a Světového luterského svazu na tom, že křesťan je spasen Boží milostí na základě své víry v Krista, zatímco dobré skutky jsou ovocem této víry.
500. výročí 31. října 1517, kdy Luther údajně přibil na vrata kostela ve Wittenbergu svých 95 tezí, mohlo být i díky uvedené deklaraci připomínáno v ekumenickém duchu. Papež František se v rámci komemorace této události vydal do švédského Lundu, aby se tam v luteránské katedrále modlil společně s protestanty, a mladí křesťané z Lutherova Saska zase putovali do Říma pod heslem „S Lutherem k papeži“. V Římě se také konala konference o Martinu Lutherovi, zaměřená na očistu historické paměti.
Vydání revidovaného italského překladu prohlášení z roku 1999 představuje další krok na této cestě. Předmluva k němu, kterou podepsali představitelé Papežské rady pro jednotu křesťanů a Světového luterského svazu, kardinál Kurt Koch a reverend Martin Junge, konstatuje, že události z doby reformace „se mohou stát součástí našich dějin smíření“.
Nynější událost zahajuje desetiletí příprav na novou katolicko-luteránskou připomínku, která se má týkat 500. výročí Augsburského vyznání z roku 1530. Toto desetiletí se bude vyznačovat dalšími historickými výročími, která Papežská rada pro jednotu křesťanů a Světový luterský svaz považují spíše za výchozí bod než za známku rozdělení a za příležitost k další společné práci na překonávání vzájemných rozdílů.
