Jako „Kniha měsíce“ církevního hnutí Comunione e Liberazione ČR byl nyní vybrán román skotského spisovatele Bruce Marshalla Plná slávy. Hnutí věnuje velkou pozornost kultuře a jako „Knihy měsíce“ svým příznivcům pravidelně nabízí díla, která jím pomáhají objevit podstatu lidské důstojnosti a pravou tvář církve. Plná slávy je v tomto ohledu ideální volbou. Verš ze Žalmů o královské dceři plné slávy, který si autor zvolil jako motto i název románu, se v ní snoubí s nepatetickým a hluboce lidským pohledem na církev jako společenství plné slávy Toho, jenž církev povolal k životu a dává v ní lidem svou milost bez ohledu na jejich slabost a hříšnost.
Nepatetičnost knihy, která je plná humorných, byť zároveň i hluboce lidských výjevů, je dána už tím, že její děj se odehrává ve Skotsku, kde je katolická církev malým společenstvím tvořeným vesměs chudými a obyčejnými lidmi.
Autor románu Bruce Marshall (1899–1987) byl statečný muž, který se zúčastnil obou světových válek a v první z nich ztratil po těžkém zranění nohu. Ještě předtím konvertoval ke katolicismu a od roku 1924 až do své smrti o více než šedesát let později vydával své romány, jejichž hrdiny jsou často kněží, čelící pokušením, ale vítězící skromným a pokorným způsobem.
Nejznámějším z nich je Tomáš Edmund Smith, ústřední postava Plné slávy. Ta poprvé vyšla roku 1944 a odehrává se v dlouhém období od roku 1908 až do druhé světové války, za které otec Smith umírá po náletu. Charakteristiku smýšlení této postavy a chytré teologie autora románu lze nejsnadněji podat ocitováním závěrečné pasáže, spojené s umíráním hlavního hrdiny:
„A jak ležel, znal najednou odpověď na všecko: jak budou chromí a nemocní uzdraveni a jak budou chudí odměněni a jak budou jíst Boží svatí sladký hrách; jak bude bankéř posledním a nevěstka první; jak se ruce knězovy nikdy nemýlí, i když jsou jeho slova sebevíc plochá; jak je Církev uvnitř plná slávy, poněvadž náklad, který nese, léčí všecky její jizvy; a proč Bůh volí často ošklivé těžkopádné lidi, aby vykonávali úkol andělů; a proč je Bůh tak trpělivý a proč i kněží musejí být trpěliví; jak je mocné jejich povolání a jak jisté je jejich posvěcení; a jak tkví krása budoucích luhů v odpovědi, kterou dá každý člověk Kristu v tichu své duše.“
Otec Smith se v románu setkává opravdu s nejrůznějšími lidskými typy od podnikatelů po lehké ženy a i když je jen prostým dělníkem na vinici Páně, který není obdařen žádnými zvláštními charizmaty, čtenář má přesto dojem, že vidí do jejich srdcí. Na jedné straně vidí, jak bohatí jen těžko vejdou do nebeského království, na straně druhé je nesmírně tolerantní vůči slabostem Kristových chudých, přičemž tato tolerance je paradoxně nejtěžší ve vztahu k jeho spolubratrům, hulákajícímu monsignorovi O’Duffymu, jenž svádí prostou, násilnou válku proti prostým hříchům, a otci Bonnyboatovi, liturgickému učenci, dbajícímu především na bohoslužebné rubriky a krásu liturgie.
Jakkoliv se tento tým kněží z nejmenovaného skotského města zdá být málo imponující, autor jeho působení líčí se zjevnou láskou. Rozumí psychologii svých postav a postaviček, ne nepodobných lidem, které můžeme potkávat v každodenním životě, a nabízí spíš laskavý popis jejich světel a stínů než nějaký nemilosrdný psychologický rozbor, kterého bychom se asi dočkali v „moderním“ románu. Jak výstižně uvádí popis Marshallova díla na portálu Víra.cz:
„Plná slávy není moderní psychologický román, v němž bychom měli při obrácení každého listu čekat, kdy to přijde: kdy už začne knězův pád. Nic takového. Otec Smith v náročných životních situacích obstojí. (Horší je to však s některými jeho farníky.) Ale více o tom sama kniha – kniha, která v žádném případě není mravokárná, černobílá a suchopárná, nýbrž naopak velice čtivá, plná shovívavosti k lidem, plná moudrosti, radosti a opravdového, žitého křesťanství.“
Je škoda, že v populárních dílech české literatury nemáme postavy čestných a autentických kněží typu Tomáše Edmunda Smitha, ale spíše jen obludné karikatury typu feldkuráta Katze. Každopádně však máme mnoho takovýchto kněží reálně působících v našich farnostech. V době, kdy jsou nám i před letošními náročnými Vánocemi k dispozici svou službou a udělováním svátostí, by jim měl obzvlášť patřit náš dík.
MARSHALL, Bruce: Plná slávy. Přel. Jan Čep. 5. (v Karmelitánském nakladatelství 2.) vyd. Praha: Karmelitánské nakladatelství, 2017. 253 s.
