Podle zprávy Catholic News Agency (CNA) z 11. prosince 2020 vatikánská Kongregace pro bohoslužbu a svátosti zamítla stížnost na rozhodnutí biskupa diecéze Knoxville v Tennessee, který z důvodu pandemie koronaviru dočasně zakázat přijímání do úst.
Knoxvillský biskup Richard F. Stika (Štika), který je po otci českého původu, podávání svatého přijímání do úst pozastavil již v době první vlny pandemie a znovu potvrdil nyní. Zpráva CNA se pozastavuje nad tím, že v arcidiecézi Portland v Oregonu či v diecézi Springfield v Illinois naopak přijímání do úst zůstalo povoleno a portlandská arcidiecéze dokonce riziko spojené s pandemií při podávání svatého příjímání na ruku a do úst označila za „víceméně stejné“.
To bylo ovšem v březnu, kdy pandemie byla novým fenoménem a sotva bylo ve vztahu k ní možné dělat nějaké závěry. Sekretář Kongregace pro bohoslužbu a svátosti, arcibiskup Arthur Roche, každopádně podle zprávy CNA potvrdil oprávněnost rozhodnutí biskupa Štiky a stěžovatele odkázal na srpnový okružní list prefekta své kongregace kardinála Saraha, jenž uvádí, že „v dobách těžkostí (např. válek, pandemií) biskupové a biskupské konference mohou vydávat provizorní normy, kterých musí být uposlechnuto“.
V České republice máme ještě v živé paměti podobnou kontroverzi z roku 1997, kdy se tradicionalisté nechtěli smířit s rozhodnutím České biskupské konference povolit vedle přijímání do úst i přijímání na ruku (které od té doby převládlo). Od roku 1969 platí zásada, že standardní je přijímání do úst, ale biskupové v jednotlivých zemích mohou povolit i přijímání na ruku. Teprve letos se Řím přiklonil i k možnosti biskupů za určitých okolností přijímání do úst suspendovat.
Eucharistie je v katolickém chápání zpřítomněním Kristovy oběti na kříži, které samotný Pán přikázal slavit na svou památku (Lukáš 22,19). Musí být přijímána s pokorou a až po rozhřešení případných těžkých hříchů ve svátosti smíření. Od středověku je obvyklé její podávání do úst, což tradicionalisté dodnes hájí jako jedinou „správnou“ možnost (proti přijímání do ruky argumentují nebezpečím zneužití proměněné hostie, rizikem, že by některé její částečky mohly upadnout, a dokonce i tím, že eucharistie by se neměly dotýkat neposvěcené ruce laiků). Stoupenci přijímání na ruku naproti tomu pokládají tuto formu svátostného znamení za „lepší“, protože umožňuje plnější prožití Ježíšova příkazu „vezměte, jezte“ (Matouš 26,26) a bylo běžné v době církevních otců.
To je nezpochybnitelným faktem, který dokládají například slova sv. Cyrila, jeruzalémského biskupa z let 348–386: „Když přicházíš [k přijetí eucharistie], připrav levou ruku jako trůn, protože pravou rukou budeš přijímat svého krále. Přijmi Kristovo tělo na dlaň [levé ruky] a odpověz Amen.“
