5. června letošního roku oslavila šedesáté výročí svého založení Papežská rada pro jednotu křesťanů, v jejímž čele dnes stojí švýcarský kardinál Kurt Koch. Působí v ní i český kněz Jaromír Zádrapa, do jehož kompetence patří ekumenický dialog s pravoslavnými církvemi byzantské tradice. Ten 4. prosince 2020 informoval českou redakci Vatican News o struktuře a významu dokumentu Biskup a jednota křesťanů: Ekumenické vademecum. Ten je na stránkách uvedené Rady k dispozici až od tohoto dne, i když byl sepsán již k červnovému výročí. Cílem dokumentu je především pomoc katolickým biskupům v jejich službě při podporování jednoty křesťanů.
Podle slov P. Zádrapy má Vademecum dvě hlavní části. První se nazývá „Podpora ekumenismu v rámci katolické církve“ a shrnuje požadavky, jimiž se řídí katolická církev při naplňování svého ekumenického poslání. Druhá část se zabývá čtyřmi způsoby angažovanosti katolické církve ve vztahu k ostatním křesťanským komunitám: Duchovním ekumenismem, dialogem lásky, dialogem pravdy a dialogem života. Otec Zádrapa je vysvětluje takto:
„Duchovní ekumenismus je duší ekumenického hnutí. Vademecum nabízí způsob, jakým mohou biskupové přivádět k modlitbě, obrácení a svatosti v rámci jednoty křesťanů, a to především důrazem na Písmo svaté, uzdravení minulosti a ,ekumenismus krve‘. Dialog lásky se zabývá ,kulturou setkání‘ na úrovni každodenních kontaktů a spolupráce, péčí a prohlubováním vztahů, které křesťané obdrželi ve křtu. Dialog pravdy odkazuje na hledání Boží pravdy, ke kterému se katolíci společně s ostatními křesťany zavazují skrze ekumenický teologický dialog. Dialog života zahrnuje příležitost pro sdílení a spolupráci s jinými křesťany v pastorační péči (,pastorační ekumenismus‘), ve svědectví víry světu (,praktický ekumenismus‘) a prostřednictvím kultury (,kulturní ekumenismus‘).“
V závěru každé části Vademecum podává seznam praktických doporučení, shrnujících úkoly a iniciativy, které lze uskutečňovat na místní úrovni. Konkrétním projevem vstřícnosti v našich zemích by podle Zádrapových slov mohlo být například poskytnutí bohoslužebného prostoru pro komunity ukrajinských pravoslavných věřících.
Je třeba dodat, že k bratrské pomoci křesťanům jiných vyznání, kterým se toho času nedostávalo bohoslužebných prostor, již v minulosti ze strany českých či moravských katolíků docházelo, a to nikoliv jen ve vztahu k pravoslavným. V Brně mohli například luteráni slavit své bohoslužby v prostorách jezuitského kostela.
