Letos se krátce za sebou dočkala katolického chrámu velká sídliště v moravské i v české metropoli. Po zářijovém požehnání kostela bl. Marie Restituty na brněnské Lesné došlo nyní k zasvěcení kostela Krista Spasitele na pražském Barrandově. V obou případech se jedná o sídliště s asi dvaceti tisíci obyvateli, která doposud chrám postrádala.
Impulsem ke stavbě kostela Krista Spasitele se stal právě růst počtu obyvatel barrandovského sídliště, kterým už kapacita farního kostela na Zlíchově nemohla stačit. Podle informací uvedených na stránkách Centra Barrandov padlo rozhodnutí o stavbě v roce 2010. Následovala výběrová řízení na projekt, interiér, generálního dodavatele apod. V roce 2013 byl vybrán projekt od Ing. arch. Jakuba Žišky a Pavla Šmelhause. Jedná se o tradiční jednolodní půdorys kostela s transeptem, výrazný portál, věž se zvony a interiér s liturgickým vybavením od akademických sochařů Petra Váni a prof. Stanislava Kolíbala.
Je samozřejmě věcí názoru, zda se někomu více líbí barrandovský chrám, anebo avantgardnější stavba architekta Marka Štěpána na Lesné. Na Lesné vyrostlo něco unikátnějšího – podle zprávy webu Azure Magazine z 1. prosince 2020 byl tamější kostel zařazen mezi deset nejlepších letošních interiérů na světě –, nicméně vždy je nejpodstatnější, aby se s příslušným kostelem ztotožnili ti, kterým má sloužit.
Barrandovský kostel byl při nedělní bohoslužbě z 22. listopadu přenášené televizí Noe zasvěcen Kristu Spasiteli kardinálem Dominikem Dukou. Katolický týdeník č. 48/2020 citoval Dukovu výzvu: „Ať je tento chrám domem milosti a spásy. A věřící lid ať se zde modlí v Duchu a v pravdě a zdokonaluje se v lásce.“ Při obřadu přinesl kardinálovi k uložení do oltáře jeho autor, akademický sochař Petr Váňa, ostatek sv. Ludmily.
Článek v Katolickém týdeníku současně připomněl, že barrandovský kostel s kapacitou 400 míst doplňuje podzemní multifunkční komunitní centrum s klubovnami, kancelářemi, zázemím i kavárnou. Na komplex za 160 milionů korun se podle něj skládali soukromí dárci z řad místních obyvatel, přátel farnosti a donátorů. Přispělo též pražské arcibiskupství.
To představuje podstatný rozdíl oproti kostelu v Brně-Lesné, jehož budování mohlo brněnské biskupství podpořit jen morálně a podíl dobrovolných dárců na jeho financování byl stoprocentní. Místní politikové skutečnost, že kostel s duchovním centrem je důležitý pro celé sídliště, ani v jednom případě nezohlednili žádnou finanční podporou.
