Zpravodajský portál Vatican News 26. listopadu informoval o tom, že na Červenou středu vydala papežská nadace Aid to Church in Need (ACN) zprávu nazvanou „Osvoboďte své zajatce“. Obsahuje alarmující údaje o tom, že v mnoha zemích světa (především afrických a asijských) neustále dochází k unášení či nespravedlivému zadržování křesťanů pro jejich víru.
V Africe je dobře známá například zlá situace v Nigérii, kde džihadistické skupiny za rok unesou více než 220 křesťanů. Únosy pro výkupné často končí zabitím katolických či protestantských duchovních. V Egyptě jsou mladé koptské křesťanky unášeny a nuceny provdat se za své muslimské únosce. V Eritreji je nespravedlivě zadržováno více než tisíc křesťanů.
O nic méně znepokojivé věci se odehrávají i v Asii. V Pákistánu každoročně dochází k asi tisíci nucených konverzí křesťanských a hinduistických dívek a mladých žen k islámu. V Myanmaru armáda od roku 2018 uvěznila sto pastorů a nuceně rekrutuje křesťanské studenty. V Severní Koreji je asi padesát tisíc křesťanů v pracovních táborech.
Katastrofální zhoršování situace nespravedlivě zadržovaných přináší také COVID-19. Ten pronásledovatelům umožňuje za prvé odkládat projednávání případů pronásledovaných křesťanů, za druhé zhoršovat represe za domněle ilegální aktivity a za třetí provádět náboženskou perzekuci za situace, v níž je pozornost veřejnosti obrácena jinam.
Křesťané představují podle zprávy ACN nejpronásledovanější náboženskou skupinou na světě. Podle výzkumů prováděných střediskem Pew Research Center k jejich nespravedlivému zadržování státními i nevládními orgány dochází ve 143 zemích porušujících lidská práva.
Zpráva ACN začíná zmínkou o dvou symbolických postavách, které se staly oběťmi pronásledování z důvodu víry. Autorkou názvu zprávy – výzvy věznitelům nevinně pronásledovaných, aby je propustili – je pákistánská křesťanka Asia Bibiová. Ta byla kdysi po sporu s muslimkami, z nichž jedna se pohoršila nad tím, že křesťanka pije ze stejné studny jako ony, obviněna z urážky proroka Muhammada a roku 2010 odsouzena k smrti. I když nebylo pochyb o vykonstruovanosti rozsudku, jehož zrušení požadovaly významné osobnosti z mnoha zemí světa, matka pěti dětí zůstávala dlouhá léta za krutých okolností a v obavách o život ve vězení. Teprve na přelomu let 2018 a 2019 byl rozsudek zrušen a o několik měsíců později bylo Asii Bibiové umožněno opustit Pákistán.
Druhou symbolickou postavu podle zprávy ACN představuje italský jezuita otec Paolo Dall’Oglio, unesený roku 2013 v Sýrii Islámským státem společně se dvěma dalšími kněžími a dvěma biskupy. Aid to the Church in Need uvádí, že nikdo neví, kde jsou zadržováni ani zda jsou mrtví či ještě naživu. Otec Paolo před svým únosem zrekonstruoval starobylý klášterní komplex Deir Már Músá osmdesát kilometrů od Damašku, ze kterého učinil centrum mezináboženského dialogu. Je ironií, že tragický osud z rukou islamistů postihl právě tohoto muže dialogu kráčejícího ve stopách francouzského orientalisty Louise Massignona, jehož snahy o křesťansko-muslimské dorozumění kdysi inspirovaly příklon Druhého vatikánského koncilu ke vstřícnému přístupu k islámu.
Asia Bibiová a Paolo Dall’Oglio symbolizují i skutečnost, že právě ženy a kněží představují dvě skupiny, které jsou v dnešní době unášení a věznění křesťanů ještě zranitelnější než jiné.
