Tento měsíc odešel na věčnost někdejší generální představený petrinů Josef Xaver Kobza, známý mj. svým mimořádně vysokým věkem i elánem a životním optimismem, který si v něm stále udržoval. Za připomenutí však neméně stojí i další pozoruhodní představitelé petrinů a celé dějiny této kongregace.
Petrini představují jedno z mála původně českých řeholních společenství. Bylo založeno dne 8. září 1888 českobudějovickým knězem a sušickým rodákem P. Petrem. Životní příběh této významné postavy českých církevních dějin zpopularizoval jezuita Josef Koláček knihou Kapka krve. Její název odkazuje k úctě Petra a petrinů k tělu a krvi Krista přítomného v eucharistii. Petrini se oficiálně nazývají kongregace Bratří Nejsvětější Svátosti. Zabývají se kněžským působením a výchovou chlapecké mládeže. Jejich první klášter (Petrinum) vznikl v Českých Budějovicích a stále slouží jako mateřinec (hlavní dům řádu).
Vedle zakladatele P. Petra by se patrně za jejich nejvýznamnější osobnost dal označit mučedník doby nacismu otec Adaukt Josef Krebs, čtvrtý generální představený kongregace. Jeho petriny vydaný životopis Břeh spásy od Aloise F. Kratochvíla informuje o prvních představitelích petrinů takto:
„První generální představený a zakladatel P. Klement Václav Petr zesnul krátce po dovršení čtyřicátého pátého roku věku, zanechav dílo hodné nejvyšší úcty. Byl představeným třináct let (1888–1901) a přimlouvá se za bratry. Druhý generální představený, věrný přítel zakladatelův, jeden z kněží, kteří s ním sdíleli břímě a horko dne, člověk pokorný a dobrého srdce P. Pius Karpíšek, zastával nelehký úřad deset let. (1901–1911). Třetím generálním představeným se stal bavorovský rodák P. Beatus Adolf Böhm; prožil těžké období první světové války a neklidná léta popřevratová. Zemřel ve věku šedesáti devíti let 3. září 1934. Úřad zastával dvacet tři let. (1911–1934). Čtvrtým generálním představeným byl chudý chlapec z Prachatic, jenž se stal knězem teprve ve třiceti letech, P. Adauktus Josef Krebs. Jemu uchystal čas převratů a katastrof mnoho osobních trýzní, ale také velmi mnoho šťastných chvil. Poslední dva roky byly časem krušným a dovedly ho na samý kraj lidské nenávisti. Bylo mu šedesát sedm, když jeho tělo shořelo v kremačních pecích tábora Dachau, dne 7. května 1942.“
Krebsovým nástupcem se stal P. Jaroslav Antonín Kadaník, rtyňský rodák a vězeň komunismu. Úřad generálního představeného mohl fakticky zastávat jen do roku 1949, poté byla kongregace komunisty násilně rozehnána, její členové uvězněni nebo internováni a klášterní domy zabaveny. Otec Kadaník byl od roku 1950 internován v Želivě a o roku 1953 deset let vězněn v nejtěžších věznicích. Ještě známějšími vězni svědomí z řad petrinů se stali dvanáct let vězněný významný filosof a přírodovědec Josef Petr Ondok, jehož jméno dnes nese knihovna Teologické fakulty Jihočeské univerzity, a deset let vězněný Martin František Vích, který posléze obdržel Řád T. G. Masaryka za vynikající zásluhy o demokracii a lidská práva.
Činnost kongregace mohla řádně pokračovat až po pádu komunismu, kdy v jejím čele postupně stáli Josef Xaver Kobza (1990–1996), Vojtěch Antonín Jeniš (1996–2008) a Cyril Tomáš Havel (od 2008), reprezentující tři generace petrinů – nejstarší, střední a mladší.
Již zmíněný otec Kobza, narozený 27. února 1921 v Heborticích a zesnulý 7. listopadu 2020 ve Veselí nad Lužnicí, prožil také pohnutý životní příběh. V době nacismu byl nuceně nasazen, v době komunismu internován v koncentračním klášteře, povolán k PTP a dva roky vězněn. Studium teologie dokončil tajně ve skryté církvi a na kněze byl vysvěcen biskupem Davídkem roku 1968. V následujících letech navázal přátelství s Miloslavem Vlkem, který jej pak jako českobudějovický biskup roku 1990 povolal k duchovní službě do Písku. Ten se stal jedním z center působení petrinů, kterým je dodnes.
Dalším takovýmto centrem se stalo (v tomto případě však jen na přechodnou dobu) Brno, kde petrinská komunita působila u kostela sv. Maří Magdalény, jehož rektorem byl od roku 1990 otec Jeniš, farář v Modřicích a Moravanech u Brna. Jeho působení v čele kongregace po dvanácti letech ukončil náhlý odchod na věčnost po srdečním záchvatu v brněnském klášteře.
Dnešní generální představený Cyril Tomáš Havel pochází z Pošné na Pelhřimovsku. Mezi petriny vstoupil hned po maturitě. Po vystudování teologie a vysvěcení na kněze působil sedm let v českobudějovickém kostele Panny Marie Růžencové. Od roku 2010 je duchovním správcem kostela Povýšení sv. Kříže v Písku, kde má působení petrinů svou tradici (za druhé světové války zde petrini provozovali Ústav pro pozdní kněžská povolání, jenž nastoupení cesty ke kněžství umožnil mj. i Xaveru Hobzovi, který byl původním povoláním holič). Dnes otec Havel se svými spolubratry obývá písecké Petrinum, v němž má svou redakci i petriny vydávaný časopis Duha, určený dětem a jejich rodičům.
