Zpravodajský web Vatican News v minulých dnech informoval o smrti patriarchy Srbské pravoslavné církve a o tom, že zesnulý patriarcha Irinej představoval „model víry a dialogu“.
Zesnulý patriarcha se narodil 28. srpna 1930 jako Miroslav Gavrilović. Irinej bylo jeho mnišské jméno, které přijal při mnišských postřižinách z roku 1959. Od roku 1969 byl rektorem semináře v kosovském Prizrenu, v němž kdysi i sám studoval. Roku 1974 byl vysvěcen na biskupa a v letech 1975–2010 zastával biskupský úřad v Niši. V lednu 2010 byl zvolen patriarchou Srbské pravoslavné církve.
Ve vztahu k ožehavým morálním problémům dnešní doby byly jeho postoje vzorně křesťanské a tradičně teologické. Patriarcha například striktně odmítal potraty či propagaci homosexuality; současně poté, co byla srbskou premiérkou jmenována žena proklamující své homosexuální zaměření, položil důraz na to, že církev odmítá rozebírání soukromého života a specifických pokušení veřejných činitelů v médiích a nikdy neodsuzuje žádného člověka, ale jen hřích a zlo.
Problematické však byly některé jeho nacionalisticky působící politické postoje (např. patriarchovo vystoupení proti odsouzení válečného zločince Ratka Mladiće haagským tribunálem). V roce 2013 vedl patriarcha pohřební liturgii při přenesení a druhém pochování ostatků posledního jugoslávského krále, původně pohřbeného v srbském pravoslavném klášteře ve Spojených státech, a podpořil myšlenku obnovení monarchie.
28. srpna 2020 obdržel Irinej ke svým devadesátým narozeninám blahopřejné pozdravy od představitelů pravoslavných církví i od papeže Františka. Vzdor jeho patriarchálnímu věku mu nebyla dopřána přirozená smrt. Poté, co se 30. října stal obětí koronaviru představitel Srbské pravoslavné církve v Černé Hoře, metropolita Amfilohije, patriarcha vedl jeho pohřební obřady. Po návratu z Černé Hory byl i jemu diagnostikován koronavirus. 20. listopadu se po celém Srbsku rozezněly kostelní zvony na znamení toho, že patriarcha odešel na věčnost.
Podle zprávy Vatican News z 21. listopadu byla Papežská rada pro jednotu křesťanů jeho smrtí zarmoucena. V jejím prohlášení se uvádí, že patriarcha byl vzorem víry a dialogu a pokorným a radostným člověkem, který svůj život zcela zasvětil Bohu a službě společenství Srbské pravoslavné církve. Její prezident, kardinál Kurt Koch, také ve svém kondolenčním dopise s vděčností připomněl svá setkání se zesnulým patriarchou Irinejem a jeho vřelou a bratrskou pohostinnost.
Kardinál Koch byl patriarchovým hostem v Bělehradě v květnu 2015. Návštěva papeže Františka v Srbsku se naproti tomu dodnes neuskutečnila, i když byla plánována již v roce 2013, kdy se v srbské Niši, rodišti římského císaře Konstantina, slavilo 1700. výročí ediktu milánského. Irinej se k ní stavěl rezervovaně a požadoval nejprve papežskou omluvu za zločiny spáchané na pravoslavných Srbech za druhé světové války.
Loni se nicméně zdálo, že ve vztazích mezi Římem a pravoslavnými církvemi na Balkáně dochází k průlomu. Papež v roce 2019 navštívil tři převážně pravoslavné země (Bulharsko, Severní Makedonii a Rumunsko) a na rok 2020 byla ohlášena jeho návštěva Černé Hory s nadějí, že by po ní mohla následovat i cesta do Srbska. Místo toho přišla pandemie, rušení papežských cest a nyní i nešťastná smrt tamějších pravoslavných představitelů…
