Včera začala novéna, tj. osmidenní modlitební příprava na Červenou středu, připomínku lidí pronásledovaných pro víru, která letos připadá na 25. listopadu. Novéna je soustředěna na modlitbu Páně, na rozjímání nad jejími jednotlivými prosbami a samozřejmě také na konkrétní úmysly jednotlivých dnů. Je k dispozici na facebookovém profilu „Červená středa – Společně za víru a svobodu“ a na portálu Církev.cz, kde se pravidelně objevují i informace a apely týkající se Červené středy.
16. listopadu například k nasvícení budov či alespoň rozsvícení svíček o Červené středě vyzval tajemník Federace židovských obcí Tomáš Kraus. O několik dní dříve zase biskup Václav Malý apeloval na morální povinnost křesťanů v zemích typu České republiky, kteří se těší náboženské svobodě, myslet na své bratry a sestry ve víře, kteří jsou pronásledováni v mnoha dnešních ateistických, islámských a jiných státech.
Červená středa je iniciativa papežské nadace Aid to the Church in Need (Pomoc církvi v nouzi), která se v dobách komunismu ujímala i pronásledované církve v Československu. Cílem iniciativy je připomenutí a podpoření všech, kdo jsou pronásledováni pro svou víru. V České republice ji koordinuje Česká biskupská konference, Ekumenická rada církví a Federace židovských obcí.
Červená středa se poprvé uskutečnila roku 2016 ve Velké Británii z iniciativy britské pobočky Aid to the Church in Need. Brzy se začala šířit do mnoha dalších zemí a červeným světlem připomínajícím krev pronásledovaných pro víru byly v jejím rámci nasvíceny i významné památky typu římského Kolosea, sochy Krista Spasitele v Riu de Janeiru či chrámu Sagrada Família v Barceloně.
U nás se poprvé konala o dva roky později, v roce 2018. Už tehdy bylo významné, že se jí účastnili nejen katolíci, ale i křesťané jiných vyznání a židé. Všechny spojila myšlenka zviditelnit ve společnosti víru, toleranci a solidaritu s pronásledovanými. Červeným světlem byly nasvíceny například kostel sv. Havla, sv. Mikuláše a Staronová synagoga v Praze, Mahenovo divadlo v Brně, kostel Všech svatých v Litoměřicích či budova evangelického farního sboru v Daňkovicích na Vysočině. V rámci pražské části akce proběhla mj. i konference Úloha náboženství a církví ve společnosti spojená s představením aktuální problematiky náboženské svobody ve světě a unikátní křesťansko-židovská modlitba za pronásledované za účasti rabína Rona Hoffberga, kardinála Dominika Duky a předsedy Ekumenické rady církví Daniela Ženatého.
V roce 2019 se k Červené středě připojilo na osmdesát subjektů po celé České republice. Opět se zapojili křesťané i židé, v Praze se konal průvod se svíčkami a poprvé se zúčastnilo také Ministerstvo zahraničních věcí, které nechalo červeným světlem nasvítit své sídlo – Černínský palác.
V letošním roce ještě není zcela jasné, co vše umožní či neumožní aktuální epidemiologická situace. V Praze je plánována mezinárodní konference o pronásledování pro víru ve třetím světě, které by se měl zúčastnit i Lord David Alton, člen britského parlamentu a duchovní otec Červené středy. Ve Velké aule Karolina se má konat židovsko-křesťanská modlitba, po níž by měl následovat průvod kolem červeně nasvícených budov v Praze. Zapojí se samozřejmě i řada dalších českých a moravských měst.
