Ve Francii dnes došlo k dalšímu z řady tragických teroristických útoků. Jeho oběťmi se tentokrát stali křesťané. Při útoku nožem ozbrojeného teroristy v bazilice Notre-Dame v Nice byli minimálně tři lidé zabiti a další zraněni.
K médiím, která nejrychleji přinesla informace o útoku, patřila známá arabská televizní stanice Al-Džazíra. Podle její zprávy starosta města Christian Estrosi tweetoval o tom, že Francie se opět stala obětí „islámského fašismu“. Útok v Nice z 29. října následoval necelých čtrnáct dní poté, co byl na předměstí Paříže zavražděn učitel Samuel Paty, kterého chtěl terorista čečenského původu podle svých slov „potrestat“ za to, že v hodinách občanské výchovy ukazoval dětem karikatury proroka Muhammada. Zpráva Al-Džazíry konstatuje, že muslimové považují tyto obrázky za hluboce zraňující, zatímco sekulární Francouzi hájí právo na jejich ukazování a v hojné míře je nosili i v průvodech solidarity se zabitým učitelem. To spolu s výroky prezidenta Macrona, které muslimové vnímali jako protiislámské, vyvolalo projevy rozhořčení v muslimském světě.
Motiv zločinu v Nice zatím není znám. Křesťané pochopitelně sekularistický koncept „práva na rouhání“ neschvalují, ale skutečnosti tohoto druhu jsou pod rozlišovacími schopnostmi islamistů. Ti již v roce 2016 přímo při slavení mše svaté v kostele sv. Štěpána v Saint-Étienne-du-Rouvray zavraždili kněze Jacquese Hamela. Na znamení solidarity s katolíky následně mnozí muslimové nejen ve Francii, ale i v dalších zemích včetně České republiky navštívili katolické bohoslužby.
Tento měsíc se také po zavraždění Samuela Patyho mnozí Francouzi obraceli k otci Hamelovi, který je uctíván jako mučedník. Podle zprávy Catholic News Agency z 19. října 2020 se rouenský arcibiskup Dominique Lebrun, který byl Hamelovým představeným, společně s představiteli dalších křesťanských vyznání, judaismu a islámu zúčastnil pietního shromáždění poblíž kostela, ve kterém byl Jacques Hamel zabit, spojeného s minutou ticha za Samuela Patyho. Členové mezináboženského výboru v Rouenu ve vztahu k vraždě vyjádřili své zděšení a její naprosté odsouzení. Arcibiskup Lebrun ve zvláštním prohlášení konstatoval, že „Bůh nikdy nechce smrt, a to ani zlých“, a projevil přání, aby fanatici „našli světlo v autentickém setkání s Bohem“.
