Po nedávném vydání své encykliky o lidském bratrství kolem sebe nyní, 20. října 2020, papež František v dalším důležitém kroku tímto směrem v Římě shromáždil představitele různých náboženských vyznání. I když některým z nich (například anglikánskému arcibiskupovi z Canterbury) dnešní situace kolem pandemie přijet neumožnila, je tím spíše třeba jako pozitivní znamení doby ocenit obětavost, s níž se jí navzdory zástupci křesťanských vyznání, judaismu, islámu, buddhismu, hinduismu či sikhismu z nejrůznějších částí světa shromáždili kolem papeže ve Věčném městě.
Hlavní a závěrečnou částí programu byla mezináboženská ceremonie, konaná na Michelangelem projektovaném Kapitolském náměstí, pod trochu paradoxně působící jezdeckou sochou císaře Marka Aurelia. Podle zprávy o tomto setkání, kterou publikovala Catholic News Agency, se při něm k papeži Františkovi a dalším představitelům křesťanství připojili zástupci řady dalších náboženství, jako například francouzský vrchní rabín Haim Korsia, Mohamed Abdelsalam z Vyššího výboru pro lidské bratrství či zenbuddhista Shoten Minegishi, představitel zenového buddhismu školy Sótó. V působivém obřadu zástupci všech náboženství promlouvali o míru a bratrství, rozsvěcovali svíce ve svícnovém stojanu a podepisovali svitek obsahující Výzvu k míru. Ta hovoří nejen o míru, ale i o nutnosti čelit všem hrozbám dnešní nejisté doby ne jako jednotlivé národy, ale jako jedno lidstvo, které by si před tváří Boží mělo uvědomovat svou jednotu v různosti.
Vedle představitelů různých náboženských setkání byl na římském setkání přítomen také italský prezident Sergio Mattarella či zakladatel společenství Sant’Egidio Andrea Riccardi, jehož komunita setkání tohoto druhu pořádá každoročně v návaznosti na první mezináboženské modlitby za mír, svolané roku 1986 papežem Janem Pavlem II. Setkání na Kapitolu bylo ovšem spíš spojením se v touze po míru a v soucitu se všemi, kdo v dnešním světě v důsledku válek, terorismu, bídy a pandemie trpí, ne spojením se ve společné modlitbě.
Ta byla na programu první části setkání, při níž se vyznavači různých náboženství modlili zvlášť na různých místech v Římě. Křesťané v čele s papežem Františkem, pravoslavným ekumenickým patriarchou Bartolomějem a předsedou Rady evangelické církve v Německu biskupem Heinrichem Bedfordem-Strohmem se sešli k ekumenické bohoslužbě ve františkánské bazilice Santa Maria in Aracoeli, při níž se mj. modlili za mír ve Svaté zemi, v Afghánistánu, v Iráku, v Sýrii, v Jemenu, na Kavkaze, na Ukrajině a v násilím zmítaných afrických zemích.
Papež František měl dvě promluvy, zveřejněné hned po skončení shromáždění na Vatican News. První z nich pronesená při ekumenické křesťanské pobožnosti byla homilií ke čtení pašijí podle Marka 15,25–32. Papež je propojil s mottem římského setkání „Nikdo se nezachrání sám – mír a bratrství“, když položil důraz na výrok „Zachraň sám sebe!“, kterým mnozí častovali Krista ve chvíli, kdy prožíval maximum bolesti a lásky. Podle Františka jde o zhoubný instinkt lidského egocentrismu a poslední výzvu ukřižovanému Bohu, jehož všeobjímající láska nás musí učit odolávat pokušení myslet jen na vlastní spásu či na vlastní problémy.
Ve své promluvě k účastníkům mezináboženské ceremonie na Kapitolském náměstí pak papež připomněl historické mezníky typu Janem Pavlem II. svolaného setkání v Assisi či jím a velkým imámem al-Azharu podepsané Deklarace o lidském bratrství. Vedle těchto a mnoha dalších kroků na cestě úsilí o mír a bratrství mezi příslušníky lidské rodiny, které papež vnímá jako projevy působení Boží milosti, ovšem dochází také k bolestným událostem, a to mnohdy i ve jménu náboženství. Tím naléhavěji je potřebné chápat, že „přikázání míru je vepsáno do hlubin náboženských tradic“. Také politikové mají před Bohem slavnostní povinnost mít jako svou prioritu mír a skoncovat s válkami. Tohoto cíle ovšem můžeme dostáhnout jen všichni společně. To je smyslem motta „nikdo se nezachrání sám“, které František zformuloval už v encyklice Fratelli tutti. V závěru své promluvy na Kapitolu papež vyjádřil naději, že „s Boží pomocí bude možné budovat svět míru, a tak být zachráněni společně“.
