Podle zprávy zveřejněné 22. září 2020 na portálu Církev.cz projde v neděli 27. září Prahou procesí s Palladiem země české. Pořádá je Hnutí duchovní obnovy národa s Kolegiátní kapitulou sv. Kosmy a Damiána ve Staré Boleslavi ve spolupráci s pražským arcibiskupstvím. Jeho účastníci se budou modlit za požehnání a pokoj pro Prahu a celou vlast, za smír a za ochranu před epidemií a vším zlem.
Procesí se bude konat v předvečer Národní svatováclavské pouti do Staré Boleslavi o svátku sv. Václava, který je současně Dnem české státnosti. Podle uvedené zprávy je jím „vyjádřena starost a zodpovědnost věřících za uchování duchovních tradic a rozvíjení křesťanských hodnot, na kterých byla budována česká státnost a které jsou předpokladem k pokojnému soužití a spolupráci všech občanů bez rozdílu vyznání a přesvědčení k vytváření společného dobra, k rozvoji vlasti a národa“.
Cestou poutníků Prahou by měla začít ve dvanáct hodin bohoslužbou ve svatojiřské bazilice na Pražském hradě a skončit v sedmnáct hodin požehnáním Palladiem u sousoší svatého Václava a dalších českých světců na Václavském náměstí. K jednotlivým zastávkám bude patřit kostel Všech svatých, Svatováclavská kaple v katedrále, kostel Panny Marie Vítězné s Pražským Jezulátkem, Karlův most s uctěním sv. Jana Nepomuckého, kostel křižovníků s uctěním sv. Anežky, obnovený mariánský sloup a kostel Matky Boží před Týnem s Palladiem města Prahy – Pannou Marií Ryneckou.
Vedle svatého Václava bude při procesí z českých světců a přímluvců za českou zemi hrát nejvýznamnější roli jeho babička svatá Ludmila, od jejíž mučednické smrti uplyne v příštím roce 1100 let a kterou také zbožná tradice spojuje s Palladiem země české. Za toto Palladium, tj. záštitu české země, je označován kovový reliéf Madony s Dítětem, uchovávaný v chrámu Nanebevzetí Panny Marie ve Staré Boleslavi, místě mučednické smrti svatého Václava. Ten jej podle tradice zdědil po své babičce, která jej dostala při svém křtu od svatého Metoděje. Legenda dále praví, že Václavův věrný služebník Podiven po zavraždění svého pána reliéf ukryl v zemi na vršku za Boleslaví, kde byl pak znovu objeven až po dvou a půl stoletích.
Do Staré Boleslavi s prosbami za českou zemi bezesporu putoval Karel IV. i další středověcí panovníci, i když mariánské poutě v ní ve středověku doloženy nejsou. O to hojnější jsou doklady úcty ke staroboleslavskému Palladiu v celém období od baroka až po nejnovější dějiny. V té dosáhla svého vrcholu v kritickém roce 1938, kdy bylo krátce před Mnichovem Palladium na několik dní převezeno do Prahy a velké národně-náboženské slavnosti spojené s jeho uctěním, vysílané i rozhlasem, se v Týnském chrámu zúčastnilo 150.000 lidí. Letošek se v dějinách také řadí k rokům kritickým, takže v něm logicky pokračuje tradice hledání záštity pro zkouškám vystavenou zemi a její obyvatele.
