Pochod smrti a Pouť smíření

V rámci druhé části letošního ročníku festivalu Meeting Brno se 12. září 2020 uskutečnila odložená Pouť smíření, obvykle konaná na přelomu května a června ve spojení s výročími Pochodu smrti brněnských Němců z roku 1945. Zúčastnilo se jí zhruba sto lidí.

Podle zprávy zveřejněné 13. září na webu Radia Proglas bylo letos účastníků méně než v minulých letech, protože ti, kteří na Pouť smíření pravidelně přijíždějí z Německa a Rakouska, z velké většiny starší lidé, se kvůli koronavirové krizi báli přijet. Pouť směřovala z Pohořelic do Brna, kde se jejího posledního úseku od Vídeňské ulice do augustiniánského kláštera na Mendlově náměstí zúčastnila i brněnská primátorka Markéta Vaňková. Ta ve svém projevu mluvila o tom, že vytáhneme-li stíny minulosti na světlo, jejich temnota se rozptýlí.

Nad Brnem, odedávna dvojjazyčným městem, visí od roku 1945 stín v podobě osudu jeho německy mluvících obyvatel, kteří ještě na konci druhé světové války tvořili téměř třetinu obyvatelstva. Jizvy na tváři města jsou od té doby na mnoha místech stále patrné (jedno z center někdejšího německého osídlení se například stalo romským „ghettem“). Ještě závažnější jsou však samozřejmě zmařené životy nevinných lidí, které mají předkové dnešních Brňanů na svědomí. V polistopadovém období vnímají vyrovnávání se s těmito starými ranami jako svou povinnost především křesťané.

Prolog tragických poválečných událostí v Brně představoval projev prezidenta Beneše, který 12. května z balkónu brněnské Nové radnice prohlásil, že „německou otázku je potřeba vylikvidovat“. Následovaly události takzvaného divokého odsunu, jehož brněnská podoba vstoupila do dějin jako Pochod smrti. Jeho hlavními iniciátory byli komunisté a dělníci ze Zbrojovky (ti, kteří po celou dobu války vyráběli zbraně pro třetí říši…). Akce byla ovšem schválena městským národním výborem.

Ve večerních hodinách 30. května 1945 byli Němci shromážděni v zahradě augustiniánského kláštera na Starém Brně. Muži byli internováni za účelem pracovního nasazení, takže šlo především o ženy, děti a staré lidi. Druhého dne ráno se průvod čítající zhruba dvacet tisíc lidí vydal v doprovodu ozbrojených „revolučních gardistů“ na pochod. Přes jediný opravený most přes Svratku v dnešní Vídeňské ulici směřoval k jihu, k rakouské hranici. Ta ovšem byla uzavřena, takže i mnozí z těch, kteří přežili trýznivý circa padesátikilometrový pochod nakonec umírali v dočasné internaci v Pohořelicích na následky vyčerpání, špatného zásobování, epidemie i násilí.

Podle oficiálních statistik zemřelo v Pohořelicích 1.700 lidí. Další stovky zřejmě leží pohřbeny v polích podél trasy pochodu. Mnozí jsou pochováni také na rakouské straně, kde na hřbitově v Drasenhofenu leží 186 obětí. Nápis na tamějším masovém hrobě vyzývá návštěvníka hřbitova, aby se pomodlil nejen za tyto mrtvé, ale i za všechny bezejmenné oběti Pochodu smrti ležící na druhé straně hranice.

V samotném Brně se po roce 1989 připomínání těchto obětí zprvu ujali ti, kdo byli s někdejším německým Brnem osobně spojeni. K padesátému výročí z května 1995 byl spolkem Bruna zřízen pomníček na Mendlově náměstí. V roce 2000 už ve spojení s pětapadesát let starými událostmi došlo k prvnímu projevu lítosti ze strany brněnské radnice. K šedesátému výročí z roku 2005 se u starobrněnského pomníku konalo důstojné uctění obětí Pochodu smrti za účasti představitelů města, vysokých škol a různých organizací.

Výrazně křesťanský rozměr mají od počátku upomínkové pochody či poutě. Ty od roku 2007 směřovaly ze Starého Brna k železnému kříži v místě hromadného hrobu za Pohořelicemi. Od roku 2015, který byl v Brně prohlášený Rokem smíření a spojený s přijetím Deklarace smíření a společné budoucnosti, se jejich trasa obrátila a vede z Pohořelic do Brna, aby tak někdejší vyhnané Brňany německého jazyka symbolicky přiváděla zpět. Tehdejší Pouť smíření měla několik set účastníků a byla spojena i s rozezněním se kostelních zvonů či pontifikální bohoslužbou s prosbou za smíření, celebrovanou ve starobrněnské bazilice brněnským biskupem.

Roku 2016 se poprvé konal Meeting Brno, věnovaný tématu ztráty a nalézání domova. V rámci tohoto brněnského festivalu, inspirovaného festivalem přátelství mezi národy Meeting Rimini pořádaným v Itálii katolickým hnutím Comunione e Liberazione, se od té doby každoročně odehrávají i Poutě smíření. V pozadí aktivit spojených s lítostí a smířením i s důrazem na obecnou potřebu lidskosti, s níž je třeba jednat se všemi lidmi bez rozdílu národnosti či kultury, zjevně stojí křesťanská inspirace.