Portál Christianity Today přinesl 3. září 2020 zprávu o už dlouho tušeném a nyní empiricky potvrzeném růstu počtu následovníků Krista v Íránu, jejichž počet se nyní dá odhadovat na jeden milión. I když se Írán hlásí k šíitskému islámu a zdánlivě je z drtivé většiny muslimský, společnost v něm poslední dobou prochází velkými změnami, k nimž zjevně patří i překonávání bariér ve vztahu ke křesťanské víře.
To paradoxně souvisí v neposlední řadě právě s vládou náboženského režimu, který v Íránu vládne od islámské revoluce z roku 1979. Ten je spojen s represivní politikou, u obyvatelstva patrně není o nic populárnější než například komunistický režim před rokem 1989 u nás a nemalé části Íránců znechutil i islám jako takový.
Nynější čerstvá zpráva se týká výzkumu provedeného badateli z nizozemské instituce Gamaan u vzorku padesáti tisíc Íránců. Křesťanská víra u něj s 1,5 procenty vyznavačů figurovala na třetím místě za islámem a zoroastrismem (tradičním náboženstvím předislámského starého Íránu), ale před v Íránu v devatenáctém století vzniklou a nynějším režimem pronásledovanou Bahá’í vírou a s evidentním růstem počtu věřících oproti starším údajům. Nejnápadnějším trendem je ovšem klesající počet lidí považujících se za šíitské muslimy (32,2 procenta) a vzrůstající počet těch, kteří se neidentifikují se žádným náboženstvím. Ti jsou dnes v Íránu jednoznačně nejpočetnější skupinou.
Z odhadovaného počtu miliónu křesťanů jich ovšem velká část svou víru musí praktikovat tajně. Podle islámských pravidel jsou totiž tolerováni křesťané od narození, ale nikoliv konvertité z islámu ke křesťanství. Zatímco nejpočetnější a nejstarobylejší místní církve – arménská a asyrská – jsou brány spíše jako náboženskoetnické menšiny, například evangelikálové misijně aktivní mezi Íránci jsou vnímáni jako nežádoucí a perzekvováni. Zatýkání, věznění či vypovídání ze země je na denním pořádku. Množství malých křesťanských skupin a „domácích církví“ však stále roste a státní úřady je nejsou schopny mít pod kontrolou.
Mnozí Íránci se dostávají k evangeliu i zcela individuálními způsoby, ať už prostřednictvím satelitní televize anebo třeba i setkání s Kristem ve snech či vizích. Z biblického hlediska by se právě mimořádný způsobem přicházení Íránců k Ježíši dal s jistou nadsázkou označit za tradiční či prvotní. Mimořádný byl totiž už způsob, jakým byli ke Kristu přivedeni vůbec první obyvatelé Íránu, resp. starověké Persie, kteří se Mu přišli poklonit. Těmi byli „mágové od východu“, tj. perští zoroastriánští kněží, kteří „viděli Jeho hvězdu“ (Matouš 2,1–2)…
