
Nejslavnější kanadskou písní všech dob a jednou z nejznámějších skladeb celé populární hudby je bezesporu Hallelujah od Leonarda Cohena. Výsadní postavení této Biblí prosycené písně ve zdánlivě sekulární kultuře představuje zajímavý náznak toho, že víra a židovskokřesťanská tradice hrají na dnešním Západě větší roli, než by se na první pohled zdálo. Snad žádná jiná skladba nemá tolik cover verzí (včetně českých) jako právě Hallelujah. Nyní se k nim nově připojila i skvělá romská verze této písně, kterou 5. září 2020 na svém facebookovém profilu sdílela zpěvačka Sára Kaliášová.
Aleluja (česky „Chvalte Hospodina!“) je známý židovský a křesťanský liturgický výraz či výzva, v Bibli velmi častá v Žalmech. Touto biblickou knihou se Cohen inspiroval celoživotně, patrně nejvíc však v osmdesátých letech, kdy v roce 1984 vyšla jak sbírka jeho žalmických básní Book of Mercy, tak také album Various Positions, které obsahuje i píseň Hallelujah.
Ta začíná slovy „slyšel jsem o tajném akordu, který hrál David, aby potěšil Pána“, a pokračuje zpěvákovým rozhovorem s biblickým žalmistou: „Ty ale hudbu, klesající molovými a stoupající durovými tóny, vlastně nemiluješ, zmatený králi, skládající Aleluja.“ Tak jako v mnoha dalších Cohenových skladbách se i zde jedná o propletenec dvojího tématu: lidské lásky k Bohu a vztahu muže k ženě. Ve druhé sloce totiž autorův rozhovor s králem Davidem pokračuje slovy: „Tvá víra byla silná, leč tys chtěl důkaz / Viděls ji na střeše koupat se v měsíčním svitu / Její krása a paprsky měsíce tě ohromily.“
Zde jde o jasnou narážku na příběh Davida a Batšeby z jedenácté kapitoly Druhé knihy Samuelovy, který ovšem Bible líčí jako Davidovo velmi vážné selhání: David ohromený krásou koupající se Batšeby tuto ženu svedl a následně také poslal na smrt jejího manžela Urijáše. Ve dvanácté kapitole pak biblické vyprávění pokračuje líčením důsledků Davidova hříchu a jeho pokání, ale o tom se již Hallelujah nezmiňuje.
Cohenova píseň místo toho posluchače náhle přenáší do jiného příběhu, který se v Bibli odehrává v šestnácté kapitole knihy Soudců. I když zpěvák zdánlivě pokračuje v rozhovoru s Davidem, ve skutečnosti už oslovuje Samsona, kterému říká: „Svrhla tě z trůnu, připoutala tě ke kuchyňské židli / a ostříhala ti vlasy / než tvé rty zapěly Aleluja.“
Ženou, o níž je zde řeč, je Delíla, která podle Bible od Samsona, siláka a bojovníka proti Pelištejcům, lstivě vyzvěděla tajemství jeho síly, které spočívalo v tom, že si jako Boží zasvěcenec nikdy nenechal ostříhat vlasy. Biblický příběh končí tím, že ostříhaný a zesláblý Samson, vydaný do moci Pelištejců, je oslepen a zotročen, ale když se mu pak síla vrátí, ve chvíli své smrti ještě jednou nad Pelištejci triumfuje.
Ani pro toto biblické drama ovšem v Hallelujah není prostor, protože Cohenův text směřuje jinam. Píseň ve třetí sloce pokračuje vyznáním básníkovy víry, že ať už je Aleluja zpívané hříšným člověkem svaté nebo zlomené, z každého jeho slova vyzařuje světlo, a v poslední sloce vrcholí slovy: „A i kdyby / šlo všechno špatně / stanu před Pánem písně / a na rtech nebudu mít nic jiného než Aleluja!“