Jméno Leonarda Cohena bylo původně spojeno jen s básněmi. Teprve v „letech Kristových“, roku 1967, na sebe třiatřicetiletý umělec poprvé upozornil i jako muzikant svým prvním albem Songs of Leonard Cohen. Jako jeho první velký hit se na něm objevila píseň Suzanne, skladba s typicky cohenovským textem odkazujícím střídavě k ženě a k Bohu. V tomto případě ovšem – u židovského umělce nezvykle, ale v Cohenově případě zdaleka ne naposled – k ženě a k Ježíši.
Cohenovým rodištěm byl převážně katolický Montreal a zpěvák se v něm nikdy neuzavíral jen do prostředí židovské menšiny. Významná role Ježíše i Panny Marie v jeho tvorbě souvisela mj. i s geniem loci jeho rodného města. Podle toho, co sám říká v (i do češtiny přeložené) knize Píseň Leonarda Cohena, v Montrealu také pracoval na Suzanne: „Ta místa, která se tam popisují, se nacházejí kolem kostela Notre Dame de Bon Secours, který stojí na konci ulice. Tenhle pocit v té písničce je, tyto budovy, řeka svatého Vavřince…“
Scenérii těchto míst přesně takovou, jak je v písni popisována, Cohen objevil díky Suzanne Vaillancourtové, profesionální tanečnici a manželce montrealského sochaře Armanda Vaillancourta. V době, kdy už měl k písni hotovou melodii, ale nikoliv ještě text, jej Suzanne Vaillancourtová pozvala k sobě do bytu s výhledem na řeku a kostel a nabídla mu čaj a pomeranče přivezené až z Číny. Podle Cohenových slov „čistotu té chvíle nezkalila žádná tělesnost a ta písnička je její téměř reportážní záznam“. O tom všem se zpívá v první sloce Suzanne, kterou uzavírá refrén s verši „A víš, že ti může důvěřovat / neboť ses dotkl jejího dokonalého těla svou myslí“.
Přechod od Suzanne k Ježíšovi ve druhé sloce se stává srozumitelným, pokud posluchač písně ví o existenci kostela Panny Marie Pomocné (Notre Dame de Bon Secours), jejíž socha v podobě Hvězdy mořské z chrámu shlíží na přístav. Už v devatenáctém století šlo o kostel námořníků, kterým se v něm žehnalo před plavbou. Lze v něm vidět modely lodí věnované námořníky jako votivní dar na poděkování za šťastnou plavbu. To vše se odráží ve slovech Cohenovy písně:
„A Ježíš byl námořník / když kráčel po vodě / a strávil dlouhý čas vyhlížením / ze své osamělé dřevěné věže / a když s jistotou zjistil / že jen topící se lidé jej mohou spatřit / řekl: ,Všichni lidé budou námořníky / dokud je moře neosvobodí.‘ / Ale on sám byl zlomen…“
Obraz zlomeného Krista zde odkazuje k ukřižování, stejně tak jako „osamělá dřevěná věž“, kterou je nepochybně míněn kříž. (Ve stejném roce, kdy Cohen vydal Suzanne, vyšla i neméně slavná píseň Boba Dylana All along the Watchtower, v němž obraz kříže s Ukřižovaným splývá s obrazem strážní věže.) Konstatování, že Ježíše může spatřit jen ten, kdo se topí, odkazuje k evangelním perikopám o tom, jak Kristus utišil bouři na moři ve chvíli, kdy se vyděšení učedníci na lodi třásli strachem, a o Ježíši kráčejícím po moři, kterému se apoštol Petr vydal po vodách vstříc, ale pak se začal topit a zděšeně vykřikl: „Pane, zachraň mne!“ (Matoušovo evangelium 8,23–27 a 14,22–33).
V refrénu za druhou slokou Cohen o Ježíši zpívá „A doufáš, že mu snad budeš důvěřovat / neboť se dotkl tvého dokonalého těla svou myslí“. Píseň pak uzavírá třetí sloka, ve které se opět hovoří o Suzanne, jež vypravěče bere za ruku a odvádí jej k řece, ke kostelu Matky Boží u přístavu, ve kterou se symbolicky proměňuje.
