Podle zprávy zveřejněné 31. srpna 2020 na stránkách farnostlesna.cz se 12. září v 11:00 hodin uskuteční požehnání nového kostela blahoslavené Marie Restituty v Brně-Lesné. Kostel požehná brněnský pomocný biskup Mons. Pavel Konzbul.
Lesná, jedno z prvních velkých brněnských sídlišť, vznikla v šedesátých letech a počet jejích obyvatel se brzy pohyboval okolo dvaceti tisíc. Teprve nyní se však po více než půlstoletí velkého úsilí místních katolíků sídliště odpovídající svou velikostí okresnímu městu konečně dočkává kostela.
Už v době pražského jara z roku 1968 se přitom mezi obyvateli Lesné zrodila iniciativa volající po stavbě kostela, s níž byli spojení básník Václav Renč a filosof Radovan Perka. I když již tehdy probíhaly sbírky na stavbu kostela, husákovská normalizace jejich účel zmařila.
Nová etapa těchto snah mohla začít teprve po pádu komunismu z roku 1989. Zatímco se katolíci z Lesné scházeli k nedělním bohoslužbám jen v pronajatém sále, začaly znovu probíhat sbírky na stavbu kostela. Vzhledem k enormní finanční náročnosti celého projektu, který brněnské biskupství mohlo podpořit pouze morálně, bylo posléze rozhodnuto, že v místech nad konečnou tramvají v Lesné bude nejprve postaveno jen Duchovní centrum, schopné sloužit jak katolickým bohoslužbám, tak i setkáním a aktivitám určeným pro širokou veřejnost.
I jeho stavba si však vyžádala obrovskou obětavost bezpočtu drobných dárců. Byla završena teprve 2. října 2004, kdy brněnský biskup Vojtěch Cikrle otevřel a posvětil Duchovní centrum P. Martina Středy a bl. Marie Restituty. Jeho patrony se staly dvě významné postavy brněnských církevních dějin, jezuita Martin Středa jako duchovní vůdce obránců města za švédského obléhání z roku 1645 a mučednice Marie Restituta Kafková, rodačka z Husovic, které jsou dnes stejně jako Lesná součástí městské části Brno-Sever. Ta byla františkánskou řeholnicí a zdravotní sestrou, v době nacismu pro odpor k tehdejšímu režimu zatčenou v jedné z vídeňských nemocnic a následně popravenou.
Od 1. ledna 2005 byla u Duchovního centra ustavena farnost Brno-Lesná. V témže roce se jejím farářem stal P. Pavel Hověz. Díky obětavosti a organizačním schopnostem tohoto kněze i řady farníků se podařilo vystupňovat úsilí o shromáždění prostředků ke stavbě kostela (vedle běžných způsobů oslovování potenciálních dárců docházelo i k bazarům knih, prodeji kalendářů, sbírání už neplatných bankovek apod.) a do roku 2014 získat čtyřicet milionů korun.
Právě až v roce 2014 byl také po mnoha peripetiích vybrán nejlepší architektonický návrh. Stal se jím projekt architekta Marka Štěpána, jednoho z těch, kteří se budoucí podobou kostela na Lesné zabývali už od počátku devadesátých let. Štěpánův projekt je současně moderní i tradiční. Oltář se v něm v duchu liturgické reformy posledního koncilu nachází uprostřed shromáždění, současně však kruhový půdorys stavby připomíná románské rotundy včetně pražské postavené původně samotným svatým Václavem. K horní části kostela obepnuté velkým kruhovým barevným oknem je nadzemním můstkem připojena betonová věž s půdorysem trojúhelníku. Ta působí avantgardně, současně jsou však na ní ve tvaru kříže umístěna řecká slova FOS a ZOÉ (světlo a život), odkazující ke Kristu a k samotným počátkům Jeho vyznávání na Moravě (jde o slova z nápisu nalezeného při velkomoravských vykopávkách v Mikulčicích).
Základní kámen kostela, posvěcený papežem Benediktem XVI. při jeho návštěvě Brna z roku 2009, byl položen v září 2017. V prosinci 2019 biskup Cikrle v nedokončeném kostele požehnal šestnáct zvonů nové zvonkohry, jejichž patrony jsou vesměs naši národní světci včetně posledního českého krále bl. Karla I. K slavnostnímu otevření kostela mělo dojít 1. května 2020, ale jako tolik jiných věcí bylo pokaženo letošní pandemií a muselo být odloženo na 12. září.
Mnohem podstatnější ovšem je, aby se kostel pro co nejvíce lidí ze sídliště stal místem, v němž budou moci vnímat Boží přítomnost, a aby se naplňovalo motto jednoho z letáků, jimiž Duchovní centrum na Lesné v minulosti prosilo o finanční podporu: „Chceme být oázou naděje a lidskosti v betonové poušti velkoměsta.“