Dne 9. května 2021 uplyne sto let od narození Sophie Schollové, která se jako dívka v době nacismu zapojila do odbojové skupiny Bílá růže a ve věku jednadvaceti let pak skončila na popravišti. Podle sdělení německého ministerstva financí z 12. srpna 2020 bude při této příležitosti k její poctě vydána sběratelská mince v hodnotě dvaceti eur s nápisem citujícím její slova o „smyslu pro to, co je spravedlivé a nespravedlivé“.
V postkřesťanské Evropě jsme nejen v době nacismu a komunismu, ale i v současnosti stále znovu konfrontováni s představou, že neexistují žádné univerzální a pro všechny stejně závazné hodnoty, ale že spravedlnost a pravda jsou podmíněny rasově, etnicky, třídně, genderově apod. Výrok německé mučednice je v těchto souvislostech stále velmi aktuální. Křesťanská víra, kterou Sophie Schollová a její spolubojovníci ze skupiny Bílá růže vyznávali, představuje hráz vzdorující jakémukoliv popírání přirozeného zákona, daného Stvořitelem a platného pro všechny lidi.
Odpor Bílé růže proti nacistickému režimu byl motivován morálně a křesťansky, přičemž nehrálo žádnou roli, že se její členové hlásili k různým křesťanským vyznáním. Jednalo se vesměs o studenty Mnichovské univerzity, kteří byli ovlivněni svými křesťanskými profesory. Současně se svým růstem ve víře cítili i vzrůstající nutnost plnit Boží vůli konáním toho, co je spravedlivé, i když museli počítat s tím, že je to nakonec bude stát život.
Nejznámějšími z nich, popravenými dne 22. února 1943, jsou sourozenci Sophie a Hans Schollovi, kteří pocházeli z luterské rodiny, a jejich přítel Christoph Probst, který před smrtí na nacistickém popravišti přijal křest z rukou katolického kněze. Skupina vytvořila a v celkovém nákladu přes patnáct tisíc kusů rozšířila šest letáků poukazujících na nacistické zločiny proti Židům a okupovaným národům a vyzývajících Němce, aby se zločinnému režimu postavili na odpor.
Po svém odhalení gestapem byli nakonec sourozenci Schollovi a Christoph Probst nechvalně známým nacistickým soudcem Rolandem Freislerem odsouzeni k smrti. S bolestí nad rozdělením křesťanů lze vnímat skutečnost, že i když všichni vyznávali Krista, nemohli před smrtí společně přijmout eucharistii, protože patřili k různým církvím. Místo toho mohli jen společně vykouřit poslední cigaretu…
Mezi členy Bílé růže byly zastoupeny všechny tři hlavní větve křesťanství. Vedle luteránů Schollových a katolíka Probsta byl členem skupiny mj. i pravoslavný křesťan Alexander Schmorell, popravený dne 13. července 1943 a v roce 2012 Ruskou pravoslavnou církví v zahraničí zařazený mezi světce a mučedníky. Christoph Probst byl zase roku 1999 zařazen do martyrologia katolické církve.
V dnešní době, kdy například poslední papežové hovoří o „ekumeně krve“ mučedníků zabíjených islamisty, komunisty a dalšími pronásledovateli ne proto, že patří k určité církvi, ale protože patří ke Kristu, je velmi vhodné připomenout si i odkaz Bílé růže, v níž se křesťané různých vyznání jednotně postavili na odpor antikristovskému režimu a společně podstoupili mučednictví.
