Ve dnech 20.–25. července 2020 proběhla první část letošního festivalu Meeting Brno, který by měl být ještě završen druhou částí 4.–14. září. Jednalo se již o pátý ročník tohoto festivalu, poprvé konaný pod předsednictvím jeho nové prezidentky, farářky Církve československé husitské Martiny Viktorie Kopecké. Hlavním centrem festivalového dění se stalo augustiniánské opatství na Starém Brně, proslulé mj. dík osobnosti svého někdejšího opata, objevitele zákonů genetiky Johanna Gregora Mendla.
Zakladatelem festivalu je sociolog David Macek, katolík spojený s hnutím Comunione e Liberazione, který se inspiroval tímto hnutím v Itálii pořádaným festivalem přátelství mezi národy Meeting Rimini. Ve spojení s Brnem se sice nemělo jednat o festival explicitně spojený s křesťanstvím, o to více v něm však měly být přítomné křesťanské hodnoty typu odpuštění a smíření. Brnu, které bylo až do druhé světové války multikulturním česko-německo-židovským městem, měl meeting především napomoci k rozvíjení těchto hodnot ve vztazích mezi jeho dnešními obyvateli a potomky těch, kteří v něm žili kdysi.
Prologem k pozdějšímu Meetingu Brno se již v roce 2015 stal brněnský Rok smíření, v jehož rámci Brňané uctili památku svých bývalých židovských, německých i romských sousedů a brněnské zastupitelstvo se postavilo čelem k někdejšímu vyhnání brněnských Němců přijetím Deklarace smíření a společné budoucnosti. Četní občané města tehdy také poprvé v gestu smíření putovali od hromadného hrobu v Pohořelicích do zahrady augustiniánského opatství na Starém Brně, aby tak symbolicky přivedli zpět Němce, kteří byli při tzv. brněnském pochodu smrti z konce května 1945 hnáni opačným směrem.
Meeting Brno probíhá každoročně od roku 2016. Vedle aktivit souvisejících se smířením mezi národy se v jeho programu pravidelně objevují i diskuse s pamětníky a významnými hosty, mezináboženské dialogy, kulturní akce apod. Přes spojení festivalu především s Brnem a se zaměřením na dějiny a současnost moravské metropole nikdy nechyběla ani prezentace širších (např. středoevropských) souvislostí.
Před letošním ročníkem se akční rádius festivalu dále rozšířil ve spojení se zvolením farářky Kopecké jeho prezidentkou. Martina Viktorie Kopecká, jež působí mj. ve Světové radě církví a jako předsedkyně její komise mládeže navštěvuje různá místa rozdělení a konfliktů ve světě, prohloubila jeho ekumenické a mezinárodní zaměření. Také snahy o česko-německé smíření nezůstaly díky této rodačce z Lounska omezeny jen na Brno, ale mohly být letos v červnu spojeny i s pietní akcí a ekumenickou modlitbou v severočeských Postoloprtech, kde před pětasedmdesáti lety došlo ke zmasakrování stovek německých civilistů.
Vlastní program červencové části letošního Meetingu Brno, konaný převážně v augustiniánském opatství na Mendlově náměstí, byl jako vždy spojen s mnoha zajímavými hosty. Hned na jeho začátku pozvala prezidentka festivalu k rozhovoru kněze Pavla Hověze, který s věřícími farnosti v Brně-Lesné vybudoval nový kostel bl. Marie Restituty Kafkové, či benediktinku Francesku Šimuniovou a převora bosých karmelitánů Pavla Polu, plánující „pouť smíření“ ze Staroměstského náměstí na Bílou horu v době listopadového 400. výročí bělohorské bitvy. V dalších dnech patřila k vrcholům festivalu například diskuse za účasti českého ministra zahraničí a velvyslanců Izraele a Egypta v ČR.
Nelze snad ani dost ocenit, že se v době, kdy náboženství bývá často prezentováno jako faktor rozdělení, daří představovat je naopak jako sílu umožňující smíření. V rámci letošního ročníku Meetingu Brno jsou významné i aktivity spojené s opatem Mendlem, které zase prolamují časté předsudky v pohledu na vztah vědy a víry, či akty smíření vyvracející stereotypy spojené s českými církevními dějinami, Bílou horou, mariánským sloupem apod. Důležitý je už i samotný vstup křesťanství do veřejného prostoru při akci, která není „náboženská“, ale duchovní rozměr je od ní neoddělitelný.
